Prioritní osa 5: Energetické úspory

Specifický cíl: 5.1 – Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie

Cílem je snížit konečnou spotřebu energie a snížit spotřebu neobnovitelné primární energie prostřednictvím využití lokálních obnovitelných zdrojů ve veřejných budovách.

Typy podporovaných projektů a aktivit

  • Celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov:
    • Zateplení obvodového pláště budovy,
    • Výměna a renovace (repase) otvorových výplní,
    • Realizace stavebních opatření majících prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy nebo zlepšení kvality vnitřního prostředí (např. rekonstrukce vnitřního osvětlení, systémy měření a regulace vytápění),
    • Realizace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla,
    • Realizace systémů využívajících odpadní teplo,
    • Výměna zdroje tepla pro vytápění, chlazení nebo přípravu teplé užitkové vody s výkonem nižším než 5 MW využívajícího fosilní paliva nebo elektrickou energii za účinné zdroje využívající biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo chladu využívající obnovitelné zdroje nebo zemní plyn,
    • Instalace fotovoltaického systému,
    • Instalace solárně-termických kolektorů.
  • Samostatná opatření výměny zdroje tepla s výkonem nižším než 5 MW využívajícího fosilní paliva nebo elektrickou energii, pro vytápění, chlazení nebo přípravu teplé vody za účinné zdroje využívající biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo chladu využívající obnovitelné zdroje, instalace solárně-termických kolektorů a instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, kde veřejná budova splňuje určitou energetickou náročnost a v případě instalace systému nuceného větrání s rekuperací zároveň nesplňuje požadavky na zajištění dostatečné výměny vzduchu.

V rámci specifického cíle nemohou být podporovány opatření realizované v bytových a rodinných domech.

V rámci renovace budov definovaných Zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění jako kulturní památka nebo budov, které nejsou kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny (dále jen „památkově chráněné budovy“), a budov architektonicky cenných, budou podporovány rovněž dílčí aktivity vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy bez ohledu na dosažení parametrů pro celkovou energetickou náročnost budovy dle příslušných norem.

Podpora bude poskytována zejména na opatření s delší ekonomickou návratností. Klíčová je rovněž následná péče o správné vytápění objektů a renovace souvisejících technologických zařízení, zejména zdrojů tepla a regulačních systémů. Tato opatření je vhodné realizovat současně s déle návratnými opatřeními v jednom projektu např. prostřednictvím metody energetických služeb s garantovanou úsporou energie, v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (dále jen „EPC“).

Úvěr na kofinancování projektu

Žadatelé o dotaci mohou rovněž využít souběžnou výzvu z Národního programu Životní prostředí (NPŽP), která nabízí zvýhodněné úvěry na kofinancování projektů podpořených 100. výzvou OPŽP. Roční úroková míra u úvěru je stanovena fixně na 0,45 % bez dalších poplatků. Standartní délka splatnosti úvěru je 10 let. Na zvýhodněné úvěry je z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR vyčleněno půl miliardy korun.

NOVĚ lze půjčku čerpat i na věcně způsobilé nadlimitní výdaje a na projekty využívající metodu energy performance contracting (EPC).

Zvýhodněný úvěr (výzva č. 3/2016)

Pravidla pro žadatele a příjemce podpory

Žadatelé o dotaci se řídí Pravidly pro žadatele a příjemce podpory (dále jen PrŽaP). Pro žadatele o dotaci z této výzvy je pro část B PrŽaPu účinná verze 16, pro projekty podané od 1. 8. 2018 verze 18 a pro projekty podané od 22. 10. 2018 verze 19. Tyto verze PrŽaP platí i pro procesy týkající se kontroly formálních náležitostí a pro Přílohu č. 1 PrŽaP. A to i v případě, že dojde k aktualizaci PrŽaP. V ostatních případech se budou žadatelé řídit tou verzí PrŽaP, která bude právě aktuální (tj. poslední platná verze).

Kraje
Obce a města
Svazky obcí
Městské části hl. m. Prahy
Organizační složky státu
Státní podniky
Příspěvkové organizace
Veřejné výzkumné instituce
Veřejnoprávní instituce
Vysoké školy a školská zařízení
Nestátní neziskové organizace
Církve a náboženské společnosti a jejich svazy
Obchodní společnosti a družstva

Dokumenty k výzvě

Pravidla pro žadatele a příjemce podpory

Žadatelé o dotaci se řídí Pravidly pro žadatele a příjemce podpory (dále jen PrŽaP). Pro žadatele o dotaci z této výzvy je pro část B PrŽaPu účinná verze 16, pro projekty podané od 1. 8. 2018 verze 18 a pro projekty podané od 22. 10. 2018 verze 19. Tyto verze PrŽaP platí i pro procesy týkající se kontroly formálních náležitostí a pro Přílohu č. 1 PrŽaP. A to i v případě, že dojde k aktualizaci PrŽaP. V ostatních případech se budou žadatelé řídit tou verzí PrŽaP, která bude právě aktuální (tj. poslední platná verze).

Dokumenty ke specifickému cíli

Obecně závazné dokumenty si můžete vyfiltrovat v sekci Dokumenty.
Dotazy ke specifickému cíli 5.1
Jsme žadatel spadající do působnosti Usnesení Vlády České republiky ze dne 2. listopadu 2016 č. 955 (dále jen „UV 955/2016“). Jakým způsobem k tomuto přistoupit při podávání žádostí v MS 2014+.

V této věci je potřeba zmínit několik věcí. 70. výzva je ve vztahu k aplikaci UV 955/2016 určena pouze pro organizační složky státu a státní příspěvkové organizace. Veřejné výzkumné instituce v této výzvě UV 955/2017 využít nemohou. Relevantní žadatel vyplní v rámci žádosti před název projektu toto.

  • Pokud se jedná o budovu, která spadá do plánu (seznam objektů je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu) rekonstrukcí objektů v působnosti článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti, uvede žadatel před název projektu UV955/2016/5,
  • Ostatní žadatelé uvedou před název projektu UV955/2016.

Dále je nutné, aby žadatelé záložce MS 2014+ „Popis projektu/anotace projektu“ uvedli text: „Žádáme o navýšení vlastních zdrojů z programu Nová zelená úsporám“. Co se týče nastavení rozpočtu resp. výše podpory, jsou prostředky vyplývající z UV 955/2016 definovány jako vlastní zdroje žadatele a jejich administrace se bude řídit „Metodickým pokynem samostatného oddělení programu Nová zelená úsporám Ministerstva životního prostředí pro administraci žádostí o podporu v rámci podprogramu Nová zelená úsporám – Budovy veřejného sektoru formou posílení vlastních zdrojů žadatele u schválených žádostí v rámci 19., 39. a 70. výzvy Operačního programu Životní prostředí“.

Jak mám rozumět pojmu zchátralé nevyužívané objekty? Je možné na takové budovy žádat podporu?

Za zchátralé nevyužívané objekty považujeme budovy typu zbořeniště, ruina apod. Na rekonstrukci tohoto typu projektů není možno žádat o podporu.

V obci máme „starý“ kulturní dům, který je delší doby nevyužívaný, udržujeme jej ale v technicky přijatelném stavu (temperujeme), tak aby nedošlo k zásadnímu poškození budovy. Budovu plánujeme nově využít jako komunitní centrum obce. Je možno získat podporu na realizaci zateplaní, instalaci nového zdroje vytápění (nyní starý kotel na uhlí) apod.?

Ano, podporu je možno získat. Z našeho pohledu se nejedná o zchátralý nevyužívaný objekt. Energetická bilance objektu před realizací projektu bude vycházet z modelového provozu.

Jak je to s podmínkou realizace systému nuceného větrání s rekuperací u školských zařízení?

Ke splnění podmínky: „Pokud je jedním z opatření projektu zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy sloužící pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, musí být v rámci projektu navržen systém větrání v souladu s vyhláškou č.410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s Metodickým pokynem pro návrh větrání škol,“ je, vyjma památkově chráněných budov, nutné realizovat systém nuceného větrání s rekuperací. Podrobnosti viz „Metodický pokyn pro návrh větrání škol“.

Realizujeme ve škole projekt nuceného větrání s rekuperací. Budeme instalovat několik větracích jednotek s různým výkonem. Jaká hodnota výkonu bude vstupovat do výpočtu max. způsobilých nákladů?

Do výpočtu max. způsobilých nákladů bude vstupovat součet výkonů všech větracích jednotek.

Ve škole realizujeme projekt nuceného větrání s rekuperací. Budeme instalovat několik větracích jednotek s různou suchou účinností. Jakou hodnotu účinnosti máme uvést do přílohy žádosti „Indikátory (parametry) pro hodnocení a monitorování projekt.

V případě instalace více jednotek je výsledná účinnost definována váženým průměrem k výkonu jednotlivých jednotek.

Realizujeme projekt na zateplení a výměnu zdroje pro vytápění, kde nahradíme stávající kotel na zemní plyn (stáří nad 10 let) plynovým tepelným čerpadlem, doplněným o bivalentní zdroj (kondenzační plynový kotel). Budou náklady na tento bivalentní zdroj způsobilé?

Ano, u všech typů tepelných čerpadel jsou náklady na bivalentní zdroj (kromě kotle na tuhá či kapalná fosilní paliva) způsobilé, maximálně však do limitu definovaného v „Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020“, vztaženého k instalovanému výkonu tepelného čerpadla.

Ve školním areálu chceme realizovat úsporná opatření (výměna oken, zateplení fasády) pouze na jedné budově. Je to možné, a jakým způsobem máme přistoupit k energetické bilanci v Energetickém posouzení před realizací projektu, pokud je areál vytápěn jednou centrální kotelnou?

Realizace projektu je možná. Energetická bilance bude v energetickém posouzení vycházet pouze z jedné budovy. Ve vztahu k této bilanci se bude potom posuzovat naplnění % kritérií úspor energie a snížení emisí CO2.

Budeme měnit okna na památkově chráněné budově, kde se vyskytují jak historická okna, tak novější. S jakým limitem způsobilosti počítat při rozpočtování projektu.

V případě památkově významných oken se nepracuje s žádným limitem. Ostatní okna 7000 bez DPH/m2.

Realizujeme projekt v obci, která spadá do definice: „Pokud platí, že se stacionární zdroj nachází v obci s více než 1 000 obyvateli, kde byl dle map klouzavých pětiletých průměrů 2007-2011 sestavených ČHMU překročen více než jeden imisní limit, je možno celkové způsobilé náklady projektu navýšit o 10 %. U obcí s právě 1 000 obyvateli a méně, kde byl dle map klouzavých pětiletých průměrů 2007-2011 sestavených ČHMU překročen více než jeden imisní limit, je možno celkové způsobilé náklady projektu

V rámci předefinované přílohy žádosti „Kumulativní rozpočtu projektu“, pokud „zatrhnete“ bonifikaci, dojde k automatickému navýšení nastavených limitů způsobilosti o 5 % nebo 10 %.

Ve škole provádíme zateplení, výměnu zdroje vytápění a instalaci nuceného větrání s rekuperací. Jakým způsobem dosáhneme na 70% podporu pro nucené větrání s rekuperací, tak jak je definováno v „Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020“?

Pro získání 70% dotace na instalaci nuceného větrání s rekuperací je nutno celý projekt rozdělit do dvou žádostí podaných prostřednictvím MS 2014+, kde bude opatření „Nucené větrání s rekuperací“ podáno jako samostatná žádost s tím, že musí být splněna všechna obecná kritéria přijatelnosti definována aktivitou 5.1b v „Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020“. Další část projektu (žádost na zateplení a zdroj vytápění) potom musí plnit podmínky aktivity 5.1a. U takto propojených žádostí je nutno před název projektu (musí být shodný pro obě žádosti) uvést „5.1a“ a „5.1b“. Co se týče povinných příloh k žádosti, tak je možné Energetické posouzení a Průkaz energetické náročnosti budovy zanést do MS 2014+ pouze u „hlavní části projektu“, tj. 5.1a. Pokud je projektová dokumentace zpracována společně, je možné jí také zanést pouze k hlavní části projektu, z položkového rozpočtu však musí být zřejmé náklady na jednotlivá opatření. Další povinné přílohy musí být předloženy u obou žádostí. V rámci Energetického posouzení musí být předložena ke každé žádosti zvlášť „Příloha č. 3 – Indikátory (parametry) pro hodnocení a monitorování projektu“, kde se budou rozdílně vyplněny Ekologické a Technické parametry projektu. Zbývající položky budou stejné. Dále je nutné, aby žadatelé na záložce „Popis projektu/anotace projektu“ uvedli text: „Jedná se komplexní projekt ke snížení energetické náročnosti budovy kombinovaný na dvou žádostech“.

V OPŽP jsme podali projekt na zateplení budovy a výměnu zdroje tepla, jehož součástí je také vybudování nové přístavby. V rámci tohoto Operačního programu nelze podpořit výdaje týkající se nástaveb a přístaveb. Jak si poradit s novým zdrojem, který bude vytápět jak stávající budovu, tak novou přístavbu?

V rámci tohoto projektu je nutné rozdělit výkon nového zdroje dle tepelných ztrát nové přístavby a stávající budovy po rekonstrukci. Při stanovení měrných způsobilých investičních výdajů (vyplňování Kumulativního rozpočtu k žádosti o podporu) týkajících se nového zdroje vytápění je nutné uvažovat pouze s výkonem nutným na pokrytí tepelných ztrát stávající budovy. Do tohoto limitu lze hradit nový zdroj tepla.

Pořizujeme nový zdroj vytápění/tepelné čerpadlo – elektřina. Kotle na ZP zůstanou špičkovým zdrojem. Jak jsou pro nás relevantní kritéria přijatelnosti: „V případě realizace zdroje tepla na vytápění musí dojít min. k úspoře 30 % emisí CO2 oproti původnímu stavu, pokud dochází ke změně paliva. Při výpočtu emisí je uvažováno s celkovou energií bez spotřeby energie na technologické a ostatní procesy.“ a „Pokud je to technicky možné, musí realizací projektu dojít k úspoře TZL a NOx.“

S ohledem na typ realizovaného projektu nedochází ke změně paliva. Nový zdroj tepla bude realizován tepelnými čerpadly (elektřina) v kombinaci s původními zdroji (kotle na zemní plyn). Elektřina není palivem. První podmínka je pro tento typ projektu irelevantní. Co se týče druhé podmínky, nelze očekávat redukci emisí TZL. Nový a ani současný zdroj lokální emise TZL neprodukuje. Emise NOx budou lokálně sníženy, jelikož dojde ke snížení výroby tepla plynovými kotli.