Časté dotazy

Obecné dotazy
Jak je možné změnit Správce přístupů v IS KP14+?

Žadatel se musí obrátit se žádostí o změnu správce přístupu na Řídicí orgán (ŘO) / Zprostředkující subjekt (SFŽP ČR) OPŽP. Žádost musí být podána statutárním zástupcem žadatele/příjemce či jeho zmocněncem a ŘO/ZS posoudí vztah k projektu.

Náležitosti žádosti:

  • žádost adresovat na gestora SD, případně projektového manažera,
  • stručně popsat vzniklou situaci,
  • jaké konkrétně projekty (název, číslo projektu) a na jaké uživatelské jméno budoucího správce přístupů je chce žadatel převést (rozsah požadovaných přístupů – editor, signatář,…),
  • žádost digitálně podepsat.

Žádost bude ŘO/ZS doručena prostřednictvím emailové komunikace. Po kladném vyřízení je odesílatel žádosti informován opět emailem.

Další postup uživatele:

Uživatel vstoupí na obrazovku “Přístup k projektu”, kde stiskne tlačítko “Přijmout správu přístupů k projektu” – tlačítko lze použít jednou a po provedení akce již nebude vidět. Systém provede nastavení tohoto uživatele jako správce přístupů a odebere správcovství původnímu správci přístupů. Původnímu správci přístupů zůstanou ostatní přístupy k projektu (editor, signatář).

Je nutné aktualizovat CBA jako podklad k právnímu aktu/ZVA, když se v průběhu realizace snížila výše CZV pod 5 mil. Kč?

Pokud žadatel zpracoval CBA k žádosti o podporu a po vysoutěžení klesla výše CZV pod 5 mil. Kč, projekt již nemá povinnost zpracovat a aktualizovat CBA. CBA k žádosti se ponechá navázaná na projekt.

Objevila se mi chybová hláška při finalizaci Zprávy o realizaci – Neexistence CBA

Pokud se žadateli při finalizaci zpráv o realizaci objeví nepropustná chyba „Není proveden přepočet CBA“ a doložení přepočtu není pro žadatele relevantní (příp. se nejedná o závěrečnou zprávu o realizaci), tak je nutné mít v checkboxu „Proveden přepočet v modulu CBA“ zadaný křížek.

Které projekty vyplňují modul CBA při použití metody finanční mezery?

U projektů nezakládající veřejnou podporu, které generují příjmy dle článku 61 v PO2, PO4 a v PO5 je pro výpočet výše příspěvku použita metoda finanční mezery. Tzn. platí pouze pro projekty generující čisté příjmy (projektem jsou tvořeny příjmy v rozdílové variantě), jejichž celkové způsobilé výdaje přesahují 1 mil. EUR CZV.

Které projekty vyplňují modul CBA při použití paušální metody Flat Rate?

Na základě pokynu ŘO projekty, které generují čisté přírůstkové příjmy od konečných uživatelů v PO1 ve SC 1.1 + 1.2 a v PO3 ve SC 3.1 – 3.4, uplatňují výpočet podpory metodou Flat Rate bez finanční hranice CZV, a tudíž se na ně vztahuje povinnost vyplnění modulu CBA i pod hranicí 5 mil. Kč CZV, tj. od nula Kč. Projekty ve SC 1.1 + 1.2 vyplňují pouze zjednodušenou FA, tzn. v modulu CBA vyplňují oblasti “Základní informace” + “Finanční mezera/Příjmy projektu”, povinnost vyplnění ekonomické analýzy se na ně nevztahuje. Projekty ve SC 3.1-3.4 vyplňují kompletní modul CBA a při překročení hranice 100 mil. Kč CZV vyplňují i ekonomickou analýzu.

Jakou metodu mám použít pro výpočet výše podpory u projektů spadající pod čl. 61?

Potenciální čistý příjem z projektu se určí předem pomocí dvou metod:

a) paušální procentní sazbou čistých příjmů – FLAT RATE pro daný sektor nebo subsektor na daný projekt, tj. pro PO1 (1.1 a 1.2): 25 %, pro PO3 (3.1-3.4): 20 %;

b) výpočet diskontovaného čistého příjmu – FINANČNÍ MEZERA, pro ostatní SC, pro které není stanovena paušální sazba. Při výpočtu dotace pomocí finanční mezery je nejdříve zjištěn koeficient finanční mezery (diskontované investiční výdaje – diskontované čisté příjmy)/diskontované investiční výdaje a tímto koeficientem jsou vynásobeny celkové způsobilé výdaje, čímž je zjištěn základ pro výpočet dotace. Ze základu pro výpočet dotace pomocí procentní sazby pro výši podpory je zjištěna maximální možná výše podpory.

Na které projekty se nevztahuje článek 61 Obecného nařízení?
  • Projekty nevytvářející příjmy – v OPŽP např.: povodňové systémy, filtry do komínů, výsadby zeleně, rybí přechody, atd.
  • Projekty nevytvářející čisté příjmy (příjmy nestačí k plnému pokrytí provozních nákladů) – tzv. provozní ztráty, jejichž provoz je dotován zřizovatelem či vlastníkem infrastruktury.
  • Projekty v režimu veřejné podpory.
  • Projekty nevytvářející příjmy v rozdílové variantě – pokud již existující infrastruktura je zpoplatněna a její čisté příjmy se po realizaci projektu (kterým byla investice do této infrastruktury) nezvýší, nejedná se o projekt vytvářející příjem dle čl. 61.
  • Obecně také projekty, které generují příjmy po dokončení realizace, ale jejichž způsobilé náklady nepřesahují 1 mil. EUR v PO 1 a V PO 3. (ŘO OPŽP u projektů, kde využíváme metodu Flat Rate v PO1 ve SC 1.1 + 1.2 a v PO3 ve SC 3.1 – 3.4 , tuto hranici zrušil, takže u projektů v PO1 a v PO3 bude Flat Rate uplatněna od 0 Kč, nikoliv od 1 mil. EUR), tj. u těchto projektů zaškrtneme, že se jedná o projekty dle čl. 61.
Co jsou to projekty vytvářející příjmy mimo čl. 61 Obecného nařízení a co jsou to Jiné peněžní příjmy?

Příjmy mimo čl. 61 jsou veškeré příjmy pocházející od konečných uživatelů u projektů v rozmezí CZV 100 tis. – 1 mil. EUR vzniklé po dobu realizace (s výjimkou projektů se stanovenou flat rate, jejichž příjmy od konečných uživatelů se vždy považují za příjmy dle čl. 61 bez finanční hranice CZV). Jiné peněžní příjmy jsou jakékoliv ostatní čisté příjmy, které nepocházejí od konečných uživatelů infrastruktury u projektů nad 100 tis. EUR CZV vzniklé po dobu realizace. Jiné peněžní příjmy mohou vznikat i u projektů spadající pod článek 61 nad 1 mil. EUR CZV s finanční mezerou.

Čisté jiné příjmy snižují celkové způsobilé výdaje projektu, čímž je snížen základ pro výpočet podpory a tím i samotná výše podpory. Nejsou-li ke spolufinancování způsobilé celé investiční náklady, je třeba rozdělit v poměru způsobilých a nezpůsobilých nákladů i tyto čisté příjmy. U projektů, u kterých je uplatněna metoda Flat Rate (to je ve SC 1.1.+1.2 a ve SC 3.1.–3.4) se JPP nezohledňují, v paušálu jsou již zohledněny. Příjmy z prodeje dřeva za plánovanou těžbu na pozemcích PUPFL v rámci PO 4 vytvořené v období realizace v aktivitách 4.3.4 + 4.1.1 nejsou považovány za jiné peněžní příjmy. U projektů v režimu veřejné podpory žádné příjmy nesledujeme.

Prosím o upřesnění, co jsou to čisté příjmy dle čl. 61 Obecného nařízení EU č. 1303/2013?

Článek 61 se vztahuje na projekty, které po svém dokončení vytvářejí čistý příjem. Čistým příjmem se rozumí přítoky peněžních prostředků přímo od uživatelů zboží nebo služeb, které jsou poskytovány v rámci projektu – například poplatky hrazené přímo uživateli za využívání infrastruktury, prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo platby za služby po odečtení veškerých provozních nákladů a reprodukčních nákladů zařízení s krátkou životností vzniklých během referenčního období. Článek 61 platí pouze pro projekty, které vytvářejí čisté přírůstkové příjmy. Neplatí pro projekty v režimu provozní ztráty a projekty podléhající pravidlům veřejné podpory. Článek se obecně vztahuje na projekty od 1 mil. EUR CZV vyjma projektů vytvářející čisté příjmy ve SC 1.1 + 1.2 a 3.1–3.4., kdy se příjmy zohledňují pomocí metody flat rate a modul CBA se vyplňuje od nula Kč.

Jsme vědecko-výzkumná instituce a máme zájem podat projekt v OPŽP. Zjistila jsem z textu výzvy, že jsme oprávněnými žadateli a můžeme získat určité stanovené % podpory. A k tomu jsem se chtěla zeptat, zda pro spolufinancování projektu (zbývající potřebná částka) ze strany naší instituce může být zdrojem institucionální podpora, kterou poskytuje náš zřizovatel, což je organizační složka státu. Nejedná se o účelovou podporu (grant).

Vámi popsaný případ nebude překážkou v dodržení pravidel programu OPŽP, pokud se jedná skutečně o oprávněného příjemce. Na zajištění vlastních zdrojů žadatele může totiž veřejná výzkumná instituce (VVI) použít prostředky svého zřizovatele – organizační složky státu (OSS).

Zajímá mne, jestli můžeme začít pracovat na zpracování projektových dokumentací do některých budoucích výzev? Budou takto vynaložené výdaje způsobilé?

Připravovat se jistě můžete, konečnou podobu dokumentace ale často stanoví až text konkrétní výzvy k podávání žádostí. Jestliže Váš dotaz směřuje k tématu způsobilosti výdajů, pak obecně platí, že způsobilým výdajem pro příspěvek z OPŽP je z časového pohledu výdaj, který vznikl a byl uhrazen příjemcem v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2023. Omezením zde je, že příjemce nemůže získat podporu na projekt, který byl fyzicky dokončen nebo plně proveden před podáním žádosti o podporu. Takže dokonce i již probíhající realizace nemusí často být na závadu a vypracovaná projektová dokumentace před podáním žádosti je zcela obvyklá. Uvedené ale neplatí zcela univerzálně. Výjimkou jsou případy projektů, jež je třeba řešit v některém z režimů veřejné podpory. Pokud by totiž projekt zakládal veřejnou podporu, pak by způsobilost výdajů mohla být omezena datem podání žádosti. V rámci dodržení podmínky motivačního účinku dotace podle nařízení GBER jsou totiž výdaje realizované dříve považovány za nezpůsobilé. Motivační účinek je splněn v případě, že žádost o podporu byla podána před zahájením prací na projektu. Za zahájení není považováno zpracování předběžných studií proveditelnosti, nákup pozemků nebo získání povolení. Motivační účinek je vyžadován pro všechny články GBER vybrané pro podporu v rámci OPŽP (kromě článku 53). Motivační účinek projektu v rámci OPŽP je vždy posuzován ve vztahu k termínu podání žádosti o podporu a právě od tohoto data pak vznikají způsobilé výdaje. Podrobněji viz text PrŽap a zde kapitola D.4 Veřejná podpora a podpora de minimis (dokumenty/Veřejná podpora/Podpora de minimis).

Můj dotaz směřuje na projektovou přípravu (napsání projektu a všechny ostatní činnosti, které souvisejí s přípravou projektové žádosti v IS KP14+). Lze zaplatit z projektových peněz “ex-post” i výše zmíněnou přípravu (napsání) projektu, či nikoliv? A naopak musíme si všechny činnosti související s přípravou projektu zaplatit z vlastních zdrojů?

Ano, projektovou přípravu lze financovat formou „ex-post“ (v ISKP je třeba na záložce projektu vybrat režim financování „kombinovaná ex-post“). Co se týká specifikace způsobilosti výdajů pro projektovou přípravu, pak toto je uvedeno v kap. B.2.2 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014-2020. Obecně platí limit časové způsobilosti výdaje. Způsobilým výdajem pro příspěvek z OPŽP je tak z tohoto pohledu výdaj, který vznikl a byl uhrazen příjemcem v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2023.

Mám problém s tím, že OPŽP poskytuje povinný formulář Kumulativní rozpočet ve formátu (.xlsm), který není možné v aplikaci MS2014+ připojit k žádosti. Jak mám věc řešit?

Kumulativní rozpočet je poskytnut v editovatelné podobě. Po vyplnění lze do IS KP2014+ dokument nahrát ve formátu .pdf.

Pokud má obec zřízený účet u KB, musí si zřídit běžný účet u ČNB na příjem dotace z EU v rámci OPŽP?

Ano, jak je uvedeno v textu Pravidel pro žadatele v kapitole C.6.1.2 Specifika pro jednotlivé typy subjektů při proplácení podpory, platí pro územní samosprávné celky a další subjekty definované v Zákoně o rozpočtových pravidlech, že finanční podpora z OPŽP je proplácena zásadně na účet zřízený u ČNB.

Jak je to s dokládáním přijatelnosti a způsobilosti projektu? Předpokládám, že vše, co je požadováno v kapitole B.6 Pravidel, bude zmíněno v projektové dokumentaci. Bude to takto postačovat? Nebo je nutný nějaký specifický výtah v podobě zdůraznění všech bodů přijatelnosti?

Je-li již vše součásti projektové dokumentace, není třeba věc řešit samostatnou přílohou.

Je nutné mít plnou moc mezi administrátorem dotace a obcí ověřenou od notáře?

Pokud je řešena plná moc v listinné podobě, pak je vyžadován dokument úředně ověřený (nikoliv tedy výhradně notářsky, každopádně musí být ověřeny oba podpisy). Pak je třeba takový dokument naskenovat a v této podobě připojit k formuláři žádosti. Tuto plnou moc již elektronicky nepodepisuje zmocnitel, podpis připojí pouze zmocněnec, který tím stvrdí přijetí pověření.

Budeme organizovat výběrové řízení na zakázku malého rozsahu na zateplení veřejné budovy a výměnu zdroje tepla. Prosím o informaci, zda je možné soutěžit tuto akci na základě Projektové dokumentace pro stavební povolení, či je zapotřebí soutěžit na základě PD pro provádění stavby.

V případě veřejné zakázky na stavební práce musí ZD obsahovat příslušnou dokumentaci v podrobnostech, které specifikují předmět zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky. Z tohoto požadavku v zásadě vyplývá, že se má jednat o projektovou dokumentaci pro provádění stavby. Popsané samozřejmě platí pro případy, kdy projektová dokumentace není součástí kompletního zadávacího řízení, čili s vyloučením speciálních případů, kdy i projekt bude zajišťovat dodavatel (viz případy uplatnění podmínek FIDIC P&DB, Žlutá kniha).

Můj dotaz se týká dokumentu Pravidla pro žadatele a příjemce podpory. V kapitole B.2.2 tohoto dokumentu je uvedeno jako způsobilý výdaj také manažerské řízení přípravy a realizace projektu. Chtěl jsem se zeptat, co je vlastně myšleno jako manažerské řízení, resp. jaké činnosti či aktivity jsou pod tímto pojmem uvažovány?

Pod manažerským řízení přípravy a realizace projektu si lze představit ostatní činnosti explicitně nevyjmenované v kapitole B.2.2 Pravidel, a to ve všech fázích projektu, tedy po celý životní cyklus projektu (konkrétně lze uvést např. přípravu podkladů k ŽoP). Takovýto manažer tedy provádí potřebné úkony související s průběhem administrace žádosti, má žádost a projekt dlouhodobě v kompetenci a je za výsledek zodpovědný. Pokud je k tomuto účelu využíván jiný subjekt, pak tato služba musí být nastavena smluvním vztahem, jinak by se jednalo o nezpůsobilý výdaj (viz ustanovení o odpovědnosti v části B.3). Samozřejmě platí povinnost, že u jakéhokoliv výdaje musí být na vyžádání prokázána jeho hospodárnost a další principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost).

Pokud se podíváme do textů výzev, jsou zde někdy omezení, která jsem v jiné dokumentaci OPŽP nenašel. Znamená to, že výzva je jakousi nejvyšší formou dokumentu pro podmínky OPŽP?

Přímo takto věc nelze charakterizovat, podklady se navzájem doplňují. Nicméně výzva pokaždé přesně specifikuje aktuální nabídku, která může být například jen určitým výběrem z aktivit a pravidel stanovených obecně. Každopádně žádosti o podporu musí být vždy v souladu s Programovým dokumentem OPŽP 2014-2020, Pravidly pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014-2020 (vizte obecně závazné dokumenty) a textem konkrétní výzvy pro podávání žádostí.

Kde mohu konzultovat projekt spadající pod nabídku prioritní osy 4?

Všechny bližší podrobnosti k aktuálním výzvám či přímo posouzení přijatelnosti těchto projektů apod. je třeba konzultovat s Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK), viz www.ochranaprirody.cz. Agentura je totiž zprostředkujícím subjektem k Prioritní ose 4 v rámci OPŽP 2014-2020, tedy pro celou oblast „Ochrana a péče o přírodu a krajinu“. Kontakty na regionální pobočky AOPK, kde můžete projekty osobně konzultovat, najdete na adrese www.dotace.nature.cz/opzp-kontakty, pro dotazy v elektronické podobě je pak určena e-mailová adresa dotazy-PO4@nature.cz.

Na základě předchozího projednání s metodikem SFŽP ČR a pracovníkem zelené linky se na vás jménem zpracovatele „stanovisek místně příslušného krajského úřadu z hlediska potřeb životního prostředí“ k žádostem do OPŽP 2014–2020 touto cestou obracíme s následujícím dotazem: Podle dostupných informací neexistuje v současnosti předpis MŽP nebo jiný pokyn, který by stanovil obsah a strukturu vydávaných stanovisek k jednotlivým prioritním osám OPŽP tak, jako tomu bylo v předcházejícím programovacím obddobí

V rámci příloh požadovaných k žádosti o dotaci je u některých SC vyžadováno „stanovisko místně příslušného krajského úřadu z hlediska potřeb životního prostředí“ (viz příloha č. 1 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020, tzv. PrŽaP). Pravidla současně stanovují požadovanou strukturu stanoviska a my tuto specifikaci považujeme pro vydání dokumentu za dostatečnou. Žádný vzorový dokument není zveřejněn. Stanovisko tedy musí obsahovat:

  • název projektu včetně stručného popisu,
  • stanovisko, zda je navrhované opatření v souladu s příslušnými obecně závaznými předpisy (závisí na předmětu podpory, např. v PO 3 jde o soulad s platným Plánem odpadového hospodářství kraje),
  • celkové stanovisko, zda je projekt doporučen k podpoře,
  • vyjádření, zda navrhované opatření bude vyžadovat provedení hodnocení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
  • posouzení, zda záměr může mít významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (Natura 2000).
Při studování relevantních dokumentů jsme se zarazili u „Zadávání veřejných zakázek“. Přímou objednávkou jsme totiž oslovili projektanta pro vypracování projektové dokumentace (stejně tak externího pracovníka pro pomoc s vyplněním žádosti v prostředí MS2014+). S ohledem na informace z dokumentu Zadávání veřejných zakázek prosíme o odpověď na otázku, zda můžeme výdaje na tyto služby zahrnout do žádosti jako uznatelné.

Ohledně možnosti přímého nákupu obecně platí, že přímý nákup (objednávka) do 400 000 Kč bez DPH je možný u všech zadavatelů bez ohledu na výši podpory. Druhý limit uvedený v pokynech Zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020 (kap. 1.1.2) pak platí jen pro vyjmenované případy. Touto přímou cestou je tedy možné řešit také zakázky nižší než 500 000 Kč bez DPH v případě, že je veřejná zakázka zadávána žadatelem o podporu / příjemcem podpory, který není veřejným nebo sektorovým zadavatelem podle § 2 odst. 2 a 6 ZVZ, a dotace poskytovaná na takovou veřejnou zakázku není zároveň vyšší než 50 procent. K problematice dodáváme, že ve všech uvažovaných případech přímého nákupu by mělo být doloženo, že se jedná o nákup za ceny obvyklé apod. Samozřejmě musí být dodržena i další pravidla související se zadáváním VZ, jako je např. vyloučení účelového dělení zakázek čili dodržování principu jedné zakázky při existenci místní, časové a věcné souvislosti plnění.

Budeme spadat mezi možné příjemce? Jsme nezisková organizace, podnikající subjekt…

U jednotlivých prioritních os se oprávnění žadatelé podpory liší. Proto si dovolujeme vás odkázat na Pravidla pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014 – 2020, kde jsou oprávnění žadatelé pro jednotlivé specifické cíle uvedeni, společně s informacemi o typech podporovaných opatření, formě a výši podpory, apod.

V rámci obce chceme rekonstruovat veřejné osvětlení, bude na to možné získat dotaci?

Toto opatření není v rámci OPŽP 2014-2020 podporováno. Nicméně možnosti jsou případně v Národním programu ŽP. Zkuste tedy sledovat web programu viz: www.narodniprogramzp.cz

Jaké jsou aktuální podmínky veřejné podpory? Kde najdu podrobnosti? Do jakého režimu bude spadat náš projekt?

Pravidla veřejné podpory (dokumenty/veřejná podpora) jsou relevantní pro všechny žadatele a příjemce podpory bez ohledu na právní formu v případě, že v souvislosti s projektem lze příjemce charakterizovat jako podnik (dochází nebo bude docházet k nabídce zboží nebo služeb na trhu). Podle této definice může být podnikem i obec, nezisková organizace nebo spolek a další subjekty.

Pro OPŽP 2014 – 2020 bude poskytována veřejná podpora a podpora de minimis (dokumenty/veřejná podpora/podpora de minimis) podle následujících předpisů (plné znění předpisů na www.uohs.cz):

Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách – GBER) – pouze vybrané relevantní články (dále jen „Nařízení GBER“).

Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.

Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství.

Nařízení Komise (EU) č. 707/2014 ze dne 24. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury.

Pokyny Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020 (2014/C 204/01)

Služby v obecném hospodářském zájmu (SOHZ):

  • Rozhodnutí Altmark Trans C-280/00 (podpora splňující podmínky tohoto Rozhodnutí nepředstavuje veřejnou podporu)
  • Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (dále jen „Rozhodnutí SOHZ“)
  • Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (dále jen de minimis SOHZ)

Žadatel o podporu v podkladové dokumentaci k žádosti specifikuje charakter projektu (především s ohledem na podmínky jednotlivých potenciálně vhodných režimů pro poskytnutí veřejné podpory podle technického charakteru projektu, nebo podle následného využívání výstupů projektu) a jeho dopad na tržní prostředí. Na základě těchto informací, případně po konzultaci s poskytovatelem dotace, provede žadatel zařazení projektu pod nebo mimo pravidla veřejné podpory. Poskytovatel podpory může v závislosti na parametrech projektu a po konzultaci se žadatelem změnit kategorii veřejné podpory.

Náležitosti, požadované podklady, specifické požadavky pro jednotlivé kategorie podpor a fáze, ve kterých jsou podklady pro posouzení veřejné podpory předkládány, jsou upřesněny v příloze č. 4.1 a v příloze č. 4.2 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014 – 2020.

Veškeré informace o veřejné podpoře jsou taktéž uvedeny na webových stránkách 2014-2020.opzp.cz a v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014 – 2020 v kapitole D.4, Veřejná podpora a podpora de minimis.

Bude nadále k dispozici dotace na zateplení veřejných budov, nakládání s odpady, protipovodňová opatření, úpravy společných prostranství/parků v obcích…?

Typy jednotlivých podporovaných opatření naleznete v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014 – 2020. Pokud si i přes to nebudete jisti, můžete své záměry konzultovat na krajských pracovištích SFŽP či regionálních pracovištích AOPK ČR v případě projektů prioritní osy 4.

Doporučíte nám nějakou poradenskou firmu, která nám s vyřizováním dotací pomůže?

Pro zachování rovného přístupu SFŽP ČR nemůžeme zájemcům o dotace doporučovat konkrétní poradenskou firmu. Poradit lze ale např. u vybrané poradenské firmy si vyžádat reference na úspěšně realizované projekty v OPŽP a následně správně právně ošetřit dodavatelský vztah. Dále apelujeme na příjemce, aby si ve vlastním zájmu práci vybrané poradenské firmy průběžně kontrolovali.

Kdo posoudí možnosti našeho projektu? Kde ho můžeme osobně konzultovat?

Projekt můžete konzultovat na krajských pracovištích SFŽP nebo regionálních pracovištích AOPK ČR (v případě žádostí v rámci prioritní osy 4), kde Vám budou poskytnuty detailní informace jak k formálním, tak k věcným požadavkům.

Další možností je kontaktovat nás e-mailem. Své dotazy posílejte na dotazy@sfzp.cz.

Jak vysokou dotaci budeme moci získat?

Bude to opět až 100 %? Případně, jaký podíl vlastních nákladů bude vyžadován? Podpora může dosahovat až 85 % z celkových způsobilých výdajů na projekt (výjimečně i 100 % u některých opatření na ochranu přírody v rámci prioritní osy 4). V rámci některých specifických cílů bude podpora poskytována formou kombinace nenávratné části (dotace) a jiného finančního nástroje návratného charakteru. U všech projektů je podmínkou spolufinancování ze zdrojů příjemce podpory.

Konkrétní výši a formu podpory u jednotlivých specifických cílů lze dohledat v Pravidlech pro žadatele a příjemce.

Jakým způsobem budeme podávat žádost, opět v Bene-fillu?

V novém programovém období 2014 – 2020 se pro příjem žádostí a jejich další administraci bude pro všechny operační programy využívat jednotný monitorovací systém MS 2014+, který spravuje MMR. Konkrétně budou žadatelé podávat žádost o podporu prostřednictvím portálu IS KP14+ (Informační systém koncového příjemce), a to na webových stránkách https://mseu.mssf.cz. Bližší informace k monitorovacímu systému naleznete také na uvedeném odkazu.

Kde najdu aktuální harmonogram výzev?

Aktuální harmonogramy výzev jsou zveřejňovány na stránkách 2014-2020.opzp.cz v sekci Nabídka dotací.

Kde najdu informace k podmínkám stávajícího OPŽP?

Veškeré dokumenty k novému OPŽP jsou dostupné na webových stránkách 2014-2020.opzp.cz.

Informace k OPŽP 2014 – 2020 naleznete v Programovém dokumentu OPŽP (PD) a v Pravidlech pro žadatele a příjemce (PrŽaP). V Pravidlech pro žadatele a příjemce se stále dopracovávají některé kapitoly. Avšak nejaktuálnější verze obou dokumentů jsou průběžně zveřejňovány na stránkách 2014-2020.opzp.cz.

Dotazy k podporovaným oblastem
Dotazy ke specifickému cíli 1.1 a 1.2
Chtěla bych se zeptat na podrobnosti pro podání žádosti o dotaci v 43. výzvě (aktivita 1.2.2) pro výstavbu vodovodu (žadatelem bude svazek vodovodů a kanalizací): – Nikde jsem v podkladech k žádosti nenašla, že musí být přílohou žádosti “výpočet udržitelnosti”, prosím, kde tuto informaci najdu? – Položkový rozpočet má být zpracován v běžných cenách. Je určeno, zda se má jednat o ÚRS nebo RTS? – Existuje nějaký postup jak postupovat pro výpočet způsobilých nákladů metodou flat rate? –

Vaše dotazy jsme řešili také za pomoci konzultace s odborem ochrany vod:
• Nejspíše máte na mysli Nástroj pro výpočet udržitelnosti
• Běžné ceny, znamená ceny spočítané v cenách daného roku neočištěné od inflačních vlivů. Rozhodně to neznamená, že by tyto ceny musely odpovídat cenové soustavě ÚRS nebo RTS. Rozpočet k žádosti by se měl co nejvíce přiblížit realitě, za jakou cenu bude stavba realizována.
• Pokud se týká výše dotace, podpora je poskytována formou dotace s maximální hranicí do 85 % celkových způsobilých výdajů projektů. U projektů vytvářejících příjmy ale budou způsobilé výdaje určeny odečtením příjmů projektu metodou výpočtu flat rate (jednorázovým snížením způsobilých výdajů paušální sazbou 25 %). Tedy poskytnutá podpora bude stále ve výši 85% ze způsobilých výdajů, ty budou ale výsledkem odečtení příjmů projektů (právě výše uvedeným předem stanoveným paušálem 25 %) od celkových způsobilých výdajů. Takže poskytnutá podpora bude ve výši 85 % z „vypočtených“ způsobilých výdajů (celkové způsobilé výdaje ponížené o 25 %), pak reálná finální míra dotace může činit nejvýše 63,75 % z původních celkových způsobilých výdajů projektu. Viz informace v příloze č. 1 Uživatelské příručky pro vyplnění CBA, resp. v příručce jako takové. K projektu bude současně vyplněna analýza CBA.
• Dokumenty mají být obecně podepsány zpracovatelem. Při elektronickém vkládání je pak podepíše elektronicky vkládající kompetentní osoba. Pravidla pro elektronický podpis v IS KP14+ jsou v OPŽP totožné s ostatními operačními programy (viz jednotné prostředí). Na základě udělené plné moci lze i v případě OPŽP podepsat žádost i přílohy v IS KP14+. Více viz Uživatelská příručka ISKP14+ a tipy k ISKP14+.
Předložený projekt samozřejmě musí splnit všechny podmínky uvedené v textu PrŽaP (Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014-2020) a související výzvy.

Rád bych se zeptal na několik podrobností. Přípojkou se rozumí odbočka od hlavního řadu v ulici až k pozemku vlastníka, nebo i na pozemku vlastníka až do domu? Není ale přece možné investovat veřejné finance na soukromé pozemky. Jakým způsobem by to v takovém případě mělo být majetko-právně ošetřeno? Stavební povolení musí být v jaké fázi při podání žádosti? Pokud stačí mít požádáno, za jak dlouho je nutné dodat SP?

Podle znění Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014-2020 (PrŽaP) a informací ke SC 1.1 lze zahrnout mezi způsobilé také výdaje na realizaci připojení jednotlivých nemovitostí na veřejnou kanalizaci. Rozsah připojení, který bude předmětem žádosti o dotaci, je v kompetenci žadatele. Záleží vždy na dohodě mezi žadatelem (investorem) a vlastníkem pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci. V každém případě se na celý rozsah předmětu dotace (včetně přípojky) budou vztahovat všechny podmínky dotace. To znamená zejména doba udržitelnosti 10 let, po kterou nebude možné přípojku převést z příjemce dotace na třetí osobu, dále pak podmínky provozování musí být v souladu s Přílohou 6 Programového dokumentu OPŽP 2014-20. Dotace může být mířena i na vlastní napojení dotčených nemovitostí, nicméně takto podpořené přípojky zůstanou po dobu udržitelnosti ve vlastnictví žadatele/příjemce podpory. Na soukromém pozemku samozřejmě musí být vyřešeno věcné břemeno, to souvisí s umístěním stavby popř. stavebním povolením, dále i s následujícím provozem. K podání žádostí jsou vždy nezbytné podklady vyjmenované a v rozsahu popsaném v Příloze 1 PrŽaP. Zde je podmínkou dodat právně účinné územní rozhodnutí, to je tedy nezbytné. Územní rozhodnutí je pak v podstatě doklad o umístění budoucí stavby a kromě jiného z jeho informací vyplývá, že všechny pozemky dotčené stavbou jsou právně ošetřeny, tedy i po stránce výše uvedených věcných břemen. Pokud se pak týká stavebního povolení, bude-li již dodáno v podkladech k žádosti, může to projekt zvýhodnit v bodovém hodnocení (viz kritérium stavební připravenosti). Avšak není to nutné, stavební povolení může být doplněno až v rámci dokumentace k vydání/změně RoPD.

Prosím o potvrzení našeho výkladu Pravidel pro žadatele a příjemce podpory, osy 1 cíle 1.1 a 1.2 v odst. B.6.1.1.5, resp. B.6.1.2.5 Specifické způsobilé výdaje: „výdaje na realizaci připojení jednotlivých nemovitostí na veřejnou kanalizaci/vodovod (na tyto části infrastruktury se vztahují všechny podmínky poskytnutí dotace)“. Dle našeho výkladu budou veřejné části (tzn. na hranici pozemku) vodovodních a kanalizačních přípojek způsobilý výdaj.

Pokud se týká způsobilosti výdajů, pak podle PrŽaP jsou způsobilé výdaje na realizaci připojení jednotlivých nemovitostí na veřejnou kanalizaci/vodovod. Rozsah připojení, který bude předmětem žádosti o dotaci, je zcela v kompetenci žadatele, zaleží na dohodě mezi žadatelem (investorem) a vlastníkem pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci/vodovod. Lze tedy podpořit i domovní přípojky. V každém případě se na celý rozsah předmětu dotace (včetně přípojek) budou vztahovat všechny podmínky dotace, to znamená zejména doba udržitelnosti deset let, po kterou nebude možno přípojku převést z příjemce dotace na třetí osobu, dále pak musí být podmínky provozovaní v souladu s přílohou 6 Programového dokumentu OPŽP 2014–2020. V případě zahrnutí částí přípojek na soukromém pozemku musí být samozřejmě vyřešeno věcné břemeno, které souvisí s umístěním stavby, popř. se stavebním povolením, i s následujícím provozem. Doplníme, že konkrétní posouzení a rozhodnutí o způsobilosti výdajů a výši dotace ale uskuteční až hodnotitelé projektu na základě kompletní dokumentace k žádosti. Obecně musí předložený projekt splnit všechny podmínky uvedené v textu PrŽaP a související výzvy. Více viz text Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020 tzv. PrŽaP. Dokumenty k výzvám číslo 42 a 43 si vyfiltrujte v sekci dokumenty (složka dokumenty k výzvám).

Prosím o informaci, zda je možné žádat o dotaci z výzvy 42 na vybudování nové kanalizace a z výzvy 43 na vybudování vodovodu. Jedná se mi o podmínku SC 1.2, která uvádí, že výdaje na výstavbu a dostavbu přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody jsou uznatelné za předpokladu existence vyhovujícího systému likvidace odpadních vod. Tuto podmínku v době žádosti o dotaci z výzvy 43 nesplňujeme, budeme žádat i z výzvy 42 a v případě schválení žádosti k vybudování systému na likvidaci odpadních vod dojde.

Ano, lze podat žádosti současně. Je ale třeba počítat s tím, že pokud nebude úspěšný projekt na vybudování kanalizace, nebude možné podpořit ani druhý projekt na vybudování vodovodu.

Dobrý den, je možné předložit následující zvažovaný záměr do programu OPŽP? Městem protéká potok, na němž v minulých letech došlo několikrát k povodním. Část toku je zatrubněna, část je vedena v původním korytě. Koryto je ale nutné v některých částech rekonstruovat tak, aby byla zajištěna dostatečná průtočnost. Projekt by proto spočíval v rekonstrukci břehové nátrže na pravém břehu koryta. Opevnění koryta bude provedeno v délce 30 m, zatrubnění 10 metrů (bude navazovat na již stávající zatrubnění potoka), dále betonový vývar v délce 3 metry, úprava břehu koryta kamennou rovnatinou a zakončení příčným prahem. Bylo by možné náš záměr předložit do některé ze stávajících, případně plánovaných výzev? Pokud ano, kdy je možné výzvu očekávat?

Pro Vámi popsaný projekt možnost podpory v OPŽP nevidíme. Z popisu projektu je totiž zřejmé, že se nejedná o přírodě blízkou úpravu koryta vodního toku a nivy za účelem zajištění povodňové ochrany intravilánu (viz kamenné břehy, zatrubnění, betonové části…). Přičemž právě přírodě blízká řešení jsou v OPŽP 2014-2020 podporována. Pokud byste tedy chtěli získat dotaci na úpravu koryta daného potoka, bylo by to obecně možné v rámci specifického cíle 1.3 OPŽP. Ovšem pak by bylo potřebné projekt přepracovat z popsaného technického řešení protipovodňové ochrany na podporované řešení přírodě blízké. V rámci OPŽP (aktivita 1.3.1) lze totiž podpořit provedení celkových přírodě blízkých úprav koryta vodního toku a nivy (s převahou přírodě blízkých úprav) s pozitivním vlivem na povodňovou ochranu intravilánu. Projekt musí být v souladu s aktuální platnou metodikou Ministerstva životního prostředí ČR, která stanoví postup při navrhování těchto přírodě blízkých protipovodňových opatření.
Dle kritérií přijatelnosti platí například: návrh revitalizované kynety koryta zajišťuje v rozsahu území využitelného pro revitalizaci zlepšení současného ekologického stavu vod (úprava kynety do potenciálního geomorfologického typu přirozeného toku), migrační prostupnost a potřebný transport splavenin. Projekt zachovává (případně zvyšuje) průtočnou kapacitu stanovenou pro danou obec či město a nezvyšuje povodňové nebezpečí. Projekt obsahuje posouzení transformačního účinku protipovodňového opatření a nezhoršuje povodňové riziko dále po toku.
Dle hodnotících kritérií by projekt, pokud je to možné, měl obsahovat takovéto úpravy:
• úplné či částečné odstranění nevhodného opevnění koryta vodního toku,
• odstranění migračních překážek,
• zlepšení morfologie koryta vodního toku,
• úprava zemních břehů do mírnějších a proměnlivých sklonů a jejich případná stabilizace,
• výsadba doprovodných dřevin spolu se zatravněním břehů a okolí vodního toku (např. realizace ochranných zatravněných pásů podél vodního toku),
• obnova původních a tvorba umělých říčních ramen a meandrů, povodňových průlehů a bypassů,
• tvorba složeného profilu koryta a vložení členité kynety pro běžné průtoky,
• otvírání nivních ploch pro povodňové rozlivy a jejich vhodné úpravy.
Více naleznete v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014-2020. Na webu programu najdete také harmonogram plánovaných výzev pro rok 2016. Otevření výzvy, která by mohla být na podobné aktivity zaměřena, očekáváme v listopadu tohoto roku, ke zveřejnění textu výzvy by mohlo dojít na počátku října. Upřesnění nabídky konkrétní výzvy je vždy uvedeno přímo v jejím textu.

Mám dotaz, který se týká vybudování kanalizačních přípojek k jednotlivým RD (veřejné části). V letošním roce naše obec získala dotaci z MZe na vybudování splaškové kanalizace. Stavební práce již probíhají. Obec má vlastní ČOV, do které jsou již odváděny splaškové vody z nemovitostí, které byly napojeny při jejím vybudování. Dotace z MZe byla pouze na hlavní kanalizační stoky, tzn. bez přípojek. Ty začínáme v současné době budovat z vlastních zdrojů obce + příspěvek od občanů. Je možné obdržet dotaci?

Podporu pouze na samostatnou stavbu kanalizačních přípojek nelze v OPŽP poskytnout, bohužel.

Máme dotaz ohledně pravidel dotace v rámci prioritní osy 1: Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní. Chtěli bychom se připravit na případné získání dotace a vypsat výběrová řízení na inženýrské práce. Dotační žádost máme podánu na akci rozšíření kanalizace a stavbu nové ČOV. Ke každé dílčí akci máme však samostatnou PD, zpracovanou různými firmami. Je možné mít na tuto akci 2 autorské dozory – jeden na ČOV a druhý na kanalizaci?

Ano, je možné využít na dané stavbě 2 autorské dozory, pokud bude věcně stanoveno, který se vztahuje ke které části akce. Činnost těchto odborníků se nemůže překrývat. Žádost o dotaci by pak byla podána a řešena jedna na specifický cíl 1.1 a zde dvě aktivity – 1.1.1 a 1.1.2.

V obci máme již starší vodovodní síť, která byla postavena s využitím cementoazbestových dílů. Chtěli bychom proto tento vodovod zrekonstruovat, aby odpovídal aktuální situaci a neohrožoval zdraví našich občanů. Bude to možné s podporou OPŽP?

Bohužel, v tomto případě nemůžeme předat kladnou odpověď. Rekonstrukce vodovodu či kanalizace nejsou dle podmínek programu způsobilou aktivitou. Cílem v této oblasti je napojení nových obyvatel na vodovod/kanalizaci, nikoliv obnova již existujících sítí. Pokud se pak týká přímo popsaného materiálu a snahy o jeho výměnu, pak obecně je znám karcinogenní účinek azbestových vláken při inhalaci. Nicméně karcinogenní účinek při orálním požití, zejména ve spojitosti s přítomností těchto vláken v pitné vodě distribuované azbestocementovým potrubím, nebyl přes řadu provedených studií prokázán. Národní referenční centrum pro pitnou vodu vydalo 22. 4. 2014 stanovisko k riziku azbestocementových potrubí používaných při dopravě pitné vody, kde uvádí, že pokud ale stávající potrubí mechanicky vyhovuje, neměla by být jeho výměna považována za prioritu jen proto, že je vyrobeno z azbestocementu.

Dobrý den, chtěla jsem Vás poprosit, zda byste mi mohli pomoci objasnit některé dotazy k prioritní ose 1: Budou přípojky u tlakových kanalizací způsobilé a bude na ně poskytována dotace? Pokud ne, existují nějaké výjimky? Budou podporovány domovní ČOV? Pokud ne, existují nějaké výjimky? Bude rezerva opravdu nezpůsobilá? Není možná výjimka například právě u prioritní osy 1? A kdy můžeme očekávat výzvy pro cíle 1.1 a 1.2?

Ne, přípojky nelze podpořit. Podle textu Pravidel pro žadatele a příjemce (PrŽaP),  jsou kanalizační přípojky na všech druzích kanalizačních systémů nezpůsobilým výdajem. U systémů tlakových a podtlakových kanalizací je nezpůsobilost explicitně uvedena. Toto pravidlo reflektuje novelu Zákon o vodovodech a kanalizacích z r. 2013. Pokud se týká domovních čističek, tak takovéto individuální ČOV u jednotlivých nemovitostí podporovat z OPŽP 2014-2020 nelze. Žádné výjimky nejsou možné. Rozpočtová rezerva podle textu PrŽaP není způsobilým výdajem projektu, jedinou zde uvedenou výjimkou je specifický cíl 3.4 (inventarizace a odstraňování ekologických zátěží). Vyhlášení a otevření výzev k příjmu žádostí pro specifické cíle 1.1 a 1.2 je dle zveřejněného harmonogramu (nabídka dotací/zobrazit harmonogram/2015) plánováno na říjen roku 2015.

Chtěla bych se zeptat na podrobnosti pro podání žádosti o dotaci v 43. výzvě (aktivita 1.2.2) pro výstavbu vodovodu (žadatelem bude svazek vodovodů a kanalizací): – Nikde jsem v podkladech k žádosti nenašla, že musí být přílohou žádosti “výpočet udržitelnosti”, prosím, kde tuto informaci najdu? – Položkový rozpočet má být zpracován v běžných cenách. Je určeno, zda se má jednat o ÚRS nebo RTS? – Existuje nějaký postup jak postupovat pro výpočet způsobilých nákladů metodou flat rate? –

Vaše dotazy jsme řešili také za pomoci konzultace s odborem ochrany vod:
• Pokud máte na mysli Nástroj pro výpočet udržitelnosti, pak viz info zde:
• Běžné ceny, znamená ceny spočítané v cenách daného roku neočištěné od inflačních vlivů. Rozhodně to neznamená, že by tyto ceny musely odpovídat cenové soustavě ÚRS nebo RTS. Rozpočet k žádosti by se měl co nejvíce přiblížit realitě, za jakou cenu bude stavba realizována.
• Pokud se týká výše dotace, podpora je poskytována formou dotace s maximální hranicí do 85 % celkových způsobilých výdajů projektů. U projektů vytvářejících příjmy ale budou způsobilé výdaje určeny odečtením příjmů projektu metodou výpočtu flat rate (jednorázovým snížením způsobilých výdajů paušální sazbou 25 %). Tedy poskytnutá podpora bude stále ve výši 85% ze způsobilých výdajů, ty budou ale výsledkem odečtení příjmů projektů (právě výše uvedeným předem stanoveným paušálem 25 %) od celkových způsobilých výdajů. Takže poskytnutá podpora bude ve výši 85 % z „vypočtených“ způsobilých výdajů (celkové způsobilé výdaje ponížené o 25 %), pak reálná finální míra dotace může činit nejvýše 63,75 % z původních celkových způsobilých výdajů projektu. Viz informace v příloze č. 1 Uživatelské příručky pro vyplnění CBA, resp. v příručce jako takové. K projektu bude současně vyplněna analýza CBA.
• Dokumenty mají být obecně podepsány zpracovatelem. Při elektronickém vkládání je pak podepíše elektronicky vkládající kompetentní osoba. Pravidla pro elektronický podpis v IS KP14+ jsou v OPŽP totožné s ostatními operačními programy (viz jednotné prostředí). Na základě udělené plné moci lze i v případě OPŽP podepsat žádost i přílohy v IS KP14+. Více viz Uživatelská příručka ISKP14+ a tipy k ISKP14+, tedy dokumenty dostupné na adrese http://2014-2020.opzp.cz/dokumenty.
Předložený projekt samozřejmě musí splnit všechny podmínky uvedené v textu PrŽaP (Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014-2020) a související výzvy.

 

Dotazy ke specifickému cíli 1.3
Bylo by možné v rámci výzvy z OPŽP, PO 1, SC 1.3 – Zajistit povodňovou ochranu intravilánu, podat žádost na projekt, v němž bychom mohli provést rekonstrukci bezpečnostního přelivu rybníka? A ještě přidám doplňující dotaz, zda by v rámci rekonstrukce bezpečnostního přelivu bylo možné tento rybník i revitalizovat, např. odbahnit? Podle dostupných informací k SC 1.3 myslím, že ne, ale chci si to ověřit.

V rámci aktivity 1.3.3 (přelivy) OPŽP 2014-2020 lze podpořit pouze vybudování nebo rekonstrukce bezpečnostních přelivů na stávajících vodních nádržích (hlavních i nouzových) a případně pak také v souvislosti s přelivem úpravu hráze (dorovnání hráze) za účelem srovnání nivelety hráze do maximální stávající výšky hráze. To vše za splnění všech podmínek a pravidel dle PrŽaP. Projekt musí obsahovat posouzení transformačního účinku protipovodňového opatření a snižovat povodňové riziko v zastavěném území. V projektové dokumentaci proto kromě jiného musí být doloženo následující:

a) existence povodňového rizika v ohrožené obci (existence ohrožených objektů a ohrožených obyvatel v obci) a musí být doloženo a popsáno, jak bude realizací opatření sníženo povodňové riziko pro ohroženou obec – např. uvedením snížení počtu ohrožených objektů, uvedením zmenšení plošného rozsahu zaplaveného území (ohrožených objektů) po realizaci opatření.

b) výpočet snížení povodňového rizika pro ohroženou obec (ohrožené objekty a ohrožené obyvatele v obci) při návrhovém průtoku (obvykle Q100 a vyšší – např. dle ČSN 75 2935 – Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních, tabulka – Požadovaná míra bezpečnosti pro návrh a posuzování vodního díla).

Posouzení transformačního účinku protipovodňového opatření u opatření vybudování nebo rekonstrukce bezpečnostních přelivů je vyžadováno ve formě posouzení snížení povodňového rizika (např. snížení rizika protržení hráze vodní nádrže při návrhovém průtoku) pro ohroženou obec vybudováním kapacitního bezpečnostního přelivu (oproti stávajícímu neexistujícímu či nekapacitnímu bezpečnostnímu přelivu).

Pokud se týká Vaší doplňující otázky na podporu revitalizace nádrže, pak v konzultovaném SC 1.3 nelze dle výše uvedeného žádné další nevyjmenované úpravy nádrží dotovat, tedy ani Vámi zmiňované odbahnění. Více viz text Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014-2020, tzv. PrŽaP, a také upřesnění v textu konkrétní výzvy a k ní uveřejněných podkladech. Na závěr doplním, že dotace mířené přímo na rekonstrukce či odbahnění rybníků v programu OPŽP 2014-2020 již nejsou k dispozici. Nicméně jistá možnost existuje v případě projektů z PO 4 (Ochrana a péče o přírodu a krajinu), pokud je vodní plocha součástí komplexnějšího projektu na revitalizaci krajiny či zeleně v obcích. To už je ale jiné téma.

Město má zájem podat žádost o dotaci v rámci 34. výzvy OPŽP. V rámci aktivity 1.3.2 je jednou z příloh i Posouzení transformačního účinku protipovodňového opatření – prosím o vysvětlení a popis, jak by měl tento dokument vypadat a co všechno by měl obsahovat, zda má být vydán nějakou autorizovanou osobou, či přímo žadatelem. Dále se chci zeptat, zda bude dotace v této výzvě poskytována formou de minimis, či nikoliv? Žadatel již má podporu de minimis vyčerpanou, takže v případě financování touto

K Vašim dotazům a aktivitě 1.3.2:
• Posouzení transformačního účinku protipovodňového opatření znamená například vyčíslení, o jaké množství zachycených srážek se sníží povodňové riziko. Zároveň zde má být uvedeno, jaké hodnoty realizovaným opatřením chráníte (např. jakou část zastavěného území a nakolik). Toto posouzení je součástí projektové dokumentace. Přičemž v projektové dokumentaci musí být doložen výpočet snížení povodňového rizika pro ohroženou obec při návrhovém průtoku (návrhové srážce). Je třeba prokázat existenci povodňového rizika v řešené obci a dále musí být doloženo a popsáno, jak bude realizací opatření sníženo povodňové riziko pro takto ohroženou obec – např. uvedením snížení počtu zaplavených objektů, uvedením zmenšení plošného rozsahu zaplaveného území po realizaci opatření apod. Dokument Posouzení transformačního účinku je Fondu předáván jako součást projektové dokumentace a ta musí být vypracována autorizovanou osobou, jestliže je toto pro daný projekt vyžadováno dle stavebního zákona.
• Veřejná podpora a použitelné režimy pro jednotlivé prioritní osy jsou podrobně popsány v PrŽaP a zde kapitola D.4.3. V textu je kromě jiného uvedeno, že specifický cíl 1.3 je koncipován tak, že jsou pro něj pravidla veřejné podpory nerelevantní. Jedná se totiž o opatření, která nevedou ke zvýhodnění žádného subjektu v tržním prostředí. Pokud by tedy byl v rámci tohoto SC podán projekt, jenž vykazuje prvky ekonomické činnosti, bude považován za nepřijatelný/nepodpořitelný.

Dotazy ke specifickému cíli 1.4
Máme zájem podat žádost o dotaci ve 4. výzvě, PO 1, SC 1.4, na vybudování protipovodňového varovného systému. Musíme jako povinnou přílohu k žádosti dodat i písemné prohlášení vlastníka objektu o vlastnictví objektu dotčeného instalací zařízení?

Ano, je to nutné. Pravidla programu hovoří jasně: souhlas v dané věci je vyžadován. Odpovídající dokument je proto třeba k žádosti dodat.

Dotazy ke specifickému cíli 2.1
Je možné žádat o podporu na zdroj, který není uveden v Seznamu registrovaných výrobků?

Ano, je to možné. Žadatel ale musí být schopen deklarovat plnění technických parametrů definovaných programem (ekodesign). Dokumenty předá na příslušný krajský úřad, který danou záležitost projedná se Státním fondem životního prostředí ČR, jenž prověří soulad s programem. Pokud je souladu dosaženo, bude výrobek na seznam doplněn a žadatel muže čerpat podporu.

Dotazy k prioritní ose 3
Očekává se v plánované výzvě v PO 3 na podzim tohoto roku podpora domácích kompostérů? Bude již tato výzva v dané oblasti jaksi plnohodnotná (např. oproti loňské 5. výzvě, která podporovala pouze malou část opatření), tzn. zda se dá očekávat podpora všech opatření v této PO?

Nové výzvy pro SC 3.1 a 3.2 jsou plánovány na druhé pololetí roku 2015, viz Harmonogram výzev na rok 2016 (nabídka dotací/zobrazit harmonogram/2016). Popsané domácí kompostování pak spadá do aktivity 3.1 – prevence vzniku odpadů.

Každopádně konečné rozhodnutí ve věci výzev je vždy na řídícím orgánu, tedy MŽP. Podmínky a nabídka jsou pokaždé přesně specifikovány a případně též omezeny až v textu předmětné výzvy k podávání žádostí. Proto přislíbit cokoli konkrétního v této věci z naší strany není v tuto chvíli možné. Sledujte, prosím, průběžně web 2014-2020.opzp.cz. Lze také doporučit zařídit si zasílání aktualizovaných informací na Vaši e-mailovou adresu přes odkazy RSS nebo Newsletter.

Mám dotaz na čerpání dotace na kontejnerový nosič, štěpkovač a kontejnery. Lze toto vše zařadit do 41. výzvy (1 žádosti) nebo bude dělení: 1) štěpkovač + kontejnery na BRKO (z údržby zeleně v obci) = 40. výzva a 1. žádost, 2) svozové vozidlo + kontejnery = 41. výzva a 2. žádost?

Výzva číslo 40 neodpovídá popisu námětu. Oba Vámi uváděné projekty by tedy spadaly do výzvy číslo 41. Do výzvy číslo 40 a specifického cíle 3.1 (předcházení vzniku odpadů) patří domácí kompostování, tedy pořízení domácích kompostérů pro občany v obci, městě. Kontejner se štěpkovačem už ale spadá do nabídky SC 3.2, tedy do výzvy číslo 41. U velkoobjemových nádob totiž jde o sběr již vzniklého odpadu, nikoliv o předcházení vzniku odpadu.

Popsané projekty tak bude možno řešit nejen v rámci jedné výzvy, ale také jedné žádosti o dotaci. Při obdobném rozdělení do dvou částí, by byl každý dílčí projekt v žádosti hodnocen samostatně (viz zveřejněná hodnotící kritéria pro jednotlivé výzvou dotčené případy), výsledné hodnocení žádosti by pak bylo váženým průměrem. Pokud se týká výše podpory, financování by zde také bylo řešeno odděleně – čili kontejnery na bioodpad a štěpkovač s dotací až 85%, kontejnery na tříděný odpad a svozová technika s využitím nástroje IFN, tedy 25% dotace a doplňková možnost financování s pomocí úvěru SFŽP (viz tabulka v kapitole B.6.3.2.3 Forma a výše podpory v PrŽaP). Souhrnné informace k možnému úvěru najdete v článku MŽP nabízí nově zvýhodněné půjčky i na dotované projekty OPŽP v oblasti odpadového hospodářství. Každopádně přijaté projekty a výsledná výše dotace budou posuzovány komplexně až na základě přijaté podkladové dokumentace k žádosti.

Zásadní je, že předložený projekt vždy musí splnit všechny podmínky uvedené v textu PrŽaP a související výzvy. Více k nabídce a podmínkám programu viz text Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014-2020, tzv. PrŽaP, dokument ke stažení. Dokumenty k výzvě číslo 41 si vyfiltrujte v sekci dokumenty (složka dokumenty k výzvám).

Potřebovala bych konkrétně vysvětlit článek 41 nařízení GBER. O jakou výši dotace může malý podnik žádat na výstavbu bioplynové stanice? Prosím ale o konkrétní výši dotace, ne žádné obecné informace a odkazy na dokumenty.

Vámi popsané opatření by spadalo do nabídky prioritní osy 3, zde specifický cíl 3.2: Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů. Pokud se pak týká výše podpory, je nám líto, ale nemůžeme Vám sdělit konkrétní částku. A to proto, že její stanovení není možné bez podrobných údajů k řešenému projektu a jeho rozpočtu. Lze ale předat následující objasnění: podmínky článku 41 nařízení GBER jsou stanoveny tak, že způsobilé jsou rozdílové náklady na instalaci OZE ve srovnání s obdobnou ale méně ekologickou investicí. Pro předběžné stanovení výše dotace by tak bylo nezbytné, abyste nám sdělila předpokládanou výši nákladů na výstavbu BPS a také výši nákladů na výstavbu provozuschopného alternativního zdroje, tedy uhelného nebo plynového kotle s kogenerací (pokud bude kogenerace součástí vaší BPS). Zda použijete pro srovnání uhelný nebo plynový kotel, to závisí na místní situaci – pokud v místě realizace není zaveden zemní plyn, nelze plynový kotel pro porovnání využít. Výpočet si tedy můžete samozřejmě provést sama – pro malý podnik mimo Prahu bude podpora poskytnuta ve výši 80 % z uvedené rozdílové částky (tedy náklady na výstavbu BPS mínus náklady na odpovídající alternativní zdroj). Podrobnější informace k tématu najdete v kapitole D.4.2.1.7 Investiční podpora energie z obnovitelných zdrojů (článek 41) v textu PrŽaP. Pokud by se případně jednalo o menší investici, je možné doporučit k využití podporu de minimis, čili podporu s hranicí 200 tis euro na projekt a žadatele. Zásadní tu je, zda žadatel nemá již tuto podporu vyčerpanou (posuzuje se v rámci pojmu jeden podnik). Zde je pak konkrétní výše podpory jasná, je to nejvýše 200 tis euro (pokud tato částka nepřekročí 85 % ze způsobilých výdajů). Více viz text Pravidel pro žadatele, tzv. PrŽaP.

Obracím se na vás s dotazem k přijatelnosti záměru k financování z OPŽP, PO 3. Firma chce pořídit linku (drtič oken) k likvidaci starých oken – drcením vznikne “meziprodukt”, který bude dále zpracováván. Shrnutí přínosů: – odpad (v tomto případě stará okna) bude sloužit jako zdroj druhotných surovin, – nakládání s odpady povede ke zvýšení ekonomické hodnoty odpadu (bude dále využíván, pro vlastní výrobu, příp. prodán) Je takový záměr přijatelný k financování z PO 3, SC 3.2?

Dle popisu se projekt týká stavebního odpadu (uváděná stará okna jsou řazena mezi stavební odpad) a s jeho likvidací zatím (v příštích dvou letech) v OPŽP nepočítáme. V zásadě ani v textu Pravidel (PrŽaP) není takovýto odpad mezi podporovanými aktivitami uváděn. Do budoucna ale podobné projekty a jejich podporu zcela nevylučujeme, o případném zařazení do nabídky bude rozhodnuto podle vývoje programu, zájmu žadatelů, plnění indikátorů atd. Konečné slovo ve stanovení podmínek programu a konkrétní nabídky v rámci vyhlášených výzev má vždy řídící orgán, tedy MŽP ČR. Zatím tedy dotaci na popsaný záměr nelze získat. Zda bude k dispozici taková možnost někdy v budoucnu, na to je třeba počkat. Doporučujeme průběžně sledovat informace k programu a jeho výzvám na webu 2014-2020.opzp.cz. Můžete si také objednat Newsletter OPŽP a novinky k programu Vám budou zasílány na e-mailovou adresu.

Dobrý den, na podzim 9/2016 je plánována výzva pro opatření “výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů..” (3.2.1). Chtěl bych se dotázat, zda bude v rámci této výzvy podporováno pořízení kompostérů pro domácí kompostování a dále zda bude podporována realizace podzemních kontejnerů vč. související infrastruktury. Děkuji za informace.

Odpověď na Váš dotaz rozdělíme na dvě části:
• Domácí kompostéry
V programu OPŽP lze podpořit zpracování/kompostování biologicky rozložitelných materiálů v rámci specifického cíle 3.1. Nabídka je určena pro projekty předcházející vzniku odpadů. Patří sem také pořízení domácích kompostérů, které spadají do aktivity 3.1.1. – předcházení vzniku komunálního odpadu. Pro tuto aktivitu by měla být výzva k dispozici na podzim tohoto roku, dle Harmonogramu výzev 2016 tedy zveřejnění textu a podmínek výzvy v polovině srpna, otevření příjmu je pak plánováno na polovinu září 2016, viz výzva číslo 40 uvedená ve zveřejněném harmonogramu (nabídka dotací/zobrazit harmonogram/2016). Jaké budou podmínky dané výzvy, na to je třeba počkat.
• Podzemní kontejnery
Pro tuto oblast odpadového hospodářství je k dispozici nabídka v aktivitě 3.2.1 – Výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů (systémy pro sběr, svoz a separaci odpadů a bioodpadů, sběrné dvory a sklady KO, systémy pro separaci KO, nadzemní a podzemní kontejnery včetně související infrastruktury). K dispozici by tu měla být výzva číslo 41, jejíž otevření očekáváme také v září, resp. k 1. 9. 2016. I zde je na přesné podmínky třeba vyčkat, dotace na konkrétní projekty nelze zatím přislíbit.

Je možné rámcově zjistit, které aktivity z prioritní osy 3, specifického cíle 3.2 budou podpořené v plánované výzvě ve třetím kvartálu 2016? Např. bude tentokrát možné žádat na svozovou techniku? A dále na kompostéry pro domácnosti?

Nové výzvy OPŽP pro SC 3.1 a 3.2 jsou plánovány na druhé pololetí tohoto roku, viz aktuální Harmonogram výzev na rok 2016 (nabídka dotací/zobrazit harmonogram/2016). Přičemž, pokud toto bude vyplývat také z textu výzvy, pak u projektů předcházení vzniku odpadů lze podpořit kromě jiného i svozovou techniku, která je uzpůsobena výhradně k tomuto účelu. Pro svoz není možné podpořit traktory. Případné domácí kompostování spadá také do aktivity 3.1 – prevence vzniku odpadů. Každopádně konečné rozhodnutí o přesném cílení a podmínkách jednotlivých výzev je vždy na řídícím orgánu, tedy na MŽP ČR. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádná bližší upřesnění, je třeba vyčkat na oficiální podklady k nově vyhlašovaným výzvám.

Můžu se zeptat, zda je možné zažádat o dotace na sběrné místo a jaké jsou podmínky?

Ano, lze žádat v aktuálně otevřené 5. výzvě OPŽP. Sběrná místa spadají v nabídce této výzvy do bodů „systémy pro separaci (s navýšením kapacity)…“. Dotace jsou obecně mířeny na nákup sběrných nádob/kontejnerů na druhy odpadu uvedené v textu výzvy. V souvislosti se sběrným místem je dále možno podpořit některé související stavební úpravy, jako je např. zpevnění či oplocení dané plochy. Více viz text 5. výzvy, resp. dokumenty zveřejněné na adrese https://2014-2020.opzp.cz/dokumenty. Základní podmínky přijatelnosti a specifikace příloh k žádosti viz Pravidla pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020 (tzv. PrŽaP).

Dobrý den, měla bych dotaz k 5. výzvě. Dle textu výzvy jsou oprávněným žadatelem u podporované aktivity 3.2.1 pouze veřejné subjekty, v pravidlech OPŽP jsou ale ve výčtu pro specifický cíl 3.2 i podnikatelské subjekty a fyzické osoby. Chci se zeptat, znamená to, že výzva je nadřazena pravidlům a v tomto případě je tedy upřesňuje? Děkuji za odpověď.

Ano, text výzvy skutečně vždy základní obecná pravidla upřesňuje. V každé výzvě lze žádat pouze za předpokladu splnění všech podmínek zveřejněných v textu této konkrétní výzvy (viz k dotazu v dokumentu k 5. výzvě na adrese http://2014-2020.opzp.cz/dokumenty/text 5.výzvy). Nabídka dané výzvy je tak mířena na aktivity 3.2.1 a 3.2.2, tedy konkrétně jen na sběrné dvory, sběrné nádoby na tříděný odpad apod. (systémy svozu a sběru odpadu) a kompostárny (zde pouze zařízení provozovaná v souladu s §14 Zákona o odpadech). Výzva současně míří jen na projekty bez svozové techniky. V rámci aktivity 3.2.2 je seznam příjemců bez omezení, lze tedy vycházet z kompletního přehledu uvedeného v textu Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014-2020. Naproti tomu aktivita 3.2.1 má ve výzvě skutečně určené jako přijatelné příjemce výhradně veřejné subjekty. Ostatní zájemci přijatelní dle PrŽaP tak musí vyčkat na některou budoucí výzvu. Obecně platí, že žádosti o podporu musí být v souladu s programovým dokumentem OPŽP 2014-2020, Pravidly pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014-2020 a výzvou pro podávání žádostí. Podmínky jsou vždy tedy upřesněny přímo textem konkrétní výzvy, která nabídku dotace zcela podrobně specifikuje.

Je šance na podporu výstavby bioplynové stanice dle podmínek výzvy č. 23 za předpokladu, že by nějakým způsobem akce získala stavební povolení, když záměr nebyl schválen procesem EIA (bylo vydáno zamítavé stanovisko)?

Ne, takový projekt by nebylo možné dotačně podpořit. Jestliže totiž bude mít projekt zamítavé stanovisko EIA, pak není v souladu s právními předpisy ČR a EU, což je základní podmínka způsobilosti výdajů (viz Pravidla pro žadatele a příjemce podpory, zde kapitola B1 Způsobilost výdajů).

Ve 41. výzvě programu OPŽP je uvedeno, že budou podporovány pouze takové projekty, které na vstupu do zařízení budou nakládat s odpady minimálně z 25 % z celkové kapacity zařízení (dále je vyspecifikováno povinných 10 % složení odpadu). Je možné zažádat o dotaci pro BPS, která aktuálně nenakládá na vstupu s odpady? S tím, že dotaci bychom žádali na dovybavení BPS hygienizační linkou a po této investici by podmínka 25 % odpadů z celkové kapacity zařízení byla již splněna.

K Vašemu dotazu lze sdělit, že projekt BPS nelze podat bez navýšení kapacity zpracovávaných odpadů. Avšak nemusí být navýšena celková kapacita bioplynové stanice – postačí tedy, jestliže bude stávající zpracovávaný materiál nahrazen odpady, což by podle popisu v dotazu mělo být splněno. Hodnocení v kritériu 1 a 5 (viz Hodnotící kritéria zveřejněná v podkladech – podsložka k výzvě číslo 41 ) se pak bude počítat z kapacity těchto nově zpracovaných odpadů. K podmínce povinných 25% odpadů zpracovávaných v BPS je třeba zajistit, aby současně alespoň 10% z celkové kapacity zařízení tvořily odpady ve výzvě přímo vyjmenované. Každopádně přijaté projekty budou posuzovány komplexně při hodnocení projektu na základě kompletní podkladové dokumentace k žádosti. Více k nabídce a podmínkám programu viz text Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014-2020 (tzv PrŽaP) plus upřesnění v rámci dotčené výzvy k podávání žádostí. Podklady k výzvě číslo 41 najdete na adrese http://2014-2020.opzp.cz/dokumenty-41.výzva.

 

Dotazy k prioritní ose 4
Kde mohu konzultovat projekt spadající pod nabídku prioritní osy 4?

Všechny bližší podrobnosti k aktuálním výzvám či přímo posouzení přijatelnosti těchto projektů apod. je třeba konzultovat s Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK). Agentura je totiž zprostředkujícím subjektem k Prioritní ose 4 v rámci OPŽP 2014-2020, tedy pro celou oblast „Ochrana a péče o přírodu a krajinu“. Kontakty na regionální pobočky AOPK, kde můžete projekty osobně konzultovat, najdete na této adrese, pro dotazy v elektronické podobě je pak určena e-mailová adresa dotazy-PO4@nature.cz.

Je možné požádat jako podnikající fyzická osoba o dotaci na novostavbu dvou malých vodních nádrží – rybníků, které by byly vybudovány za účelem plnění funkce: ochranné – retenční, krajinotvorné, zásobní – zadržení vody v krajině, estetické a extenzivně rybochovné. Pokud ano, prosím, o informaci, do jaké oblasti podpory výše uvedené spadá (lze do oblasti 4.3?).

Ano, podpora vzniku či rekonstrukce rybníků (malé vodní plochy) je v OPŽP možná. Zařazení daného projektu do specifického cíle 4.3 či 4.4 pak závisí na tom, kde by uvedené malé vodní nádrže vznikly, viz základní rozdělení a info:

• V krajině – aktivita Aktivita 4.3.2: Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur kromě jiného zahrnuje nabídku podpory pro projekty cílené na vytváření a obnovu vodních prvků v krajině s ekostabilizační funkcí (např. tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, které neslouží k chovu ryb nebo slouží jenom k takovému chovu ryb, který neoslabí ekologické funkce nádrží) včetně nepravidelně zaplavovaných území (např. lužních lesů).
• V obcích/městech je pak možné podpořit projekty ve specifickém cíli 4.4: Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech, kde je nabídka pro obnovu a zakládání doprovodných vodních prvků a ploch přírodě blízkého charakteru, pokud se jedná o komplexní řešení projektů zakládání a obnovy ploch a prvků zeleně. Pak je možné dotovat vytvoření vodních a mokřadních biotopů – tůní/jezírek, mokřadů, průlehů a jiných terénních sníženin, částí vodních toků, drobných retenčních nádrží na srážkovou vodu apod. Tyto vodní plochy mají být prostorově začleněny a funkčně provázány s realizovanými plochami zeleně, které zároveň zvyšují retenční potenciál sídelního prostředí a zpomalují odtok srážkové vody.
Základním dokumentem k OPŽP 2014-2020 text Pravidel pro žadatele, tzv. PrŽaP. Informace k PO 4 jsou pak v PrŽaP k dispozici v kapitole B.6.4. Ovšem zprostředkujícím subjektem v této PO není Fond, ale AOPK ČR (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Agentura související žádosti přijímá a následně přijatelnost projektů hodnotí její odborníci. Konzultovat podrobnosti Vašeho konkrétního projektu proto doporučujeme přímo s Agenturou a jejími odborníky. Pro osobní konzultace se mohou žadatelé obracet na regionální pracoviště Agentury, viz kontakty na internetových stránkách zde www.dotace.nature.cz/opzp-kontakty, dotazy lze také posílat elektronicky na adresu dotazy-PO4@nature.cz

 

Dotazy ke specifickému cíli 4.1
Lze získat dotaci na odbahnění a opravu (obecního) rybníka?

Obnovu obecního rybníka lze zařadit do SC 4.3, v rámci nějž je možné podpořit obnovu vodních prvků v krajině s ekologicko-stabilizační funkcí, a to i v případě, že se jedná o rybník na území obce (ze SC 4.4 odbahnění rybníka v obci hradit nelze – SC 4.4 je určen primárně pro realizaci zeleně, s možností realizace doplňkových vodních prvků). Konkrétně se jedná o aktivitu 4.3.2 „Vytváření, regenerace či posílení krajinných prvků a struktur“. Výše podpory pro obnovu vodních nádrží je 50 %. Oprava hráze, vypouštěcího zařízení, popř. bezpečnostního přelivu je způsobilým výdajem. Samostatné odbahnění rybníka bez podpory ekologicko-stabilizačních funkcí podpořit nelze.

V PO 4 nebudou podporovány projekty, jejichž cílem je pouze retence (akumulace) vody v krajině, a projekty, které by znamenaly negativní zásah do stávajících ekologicko-stabilizačních funkcí krajiny (např. realizace rybníku na vodním toku přírodního charakteru s aktivní údolní nivou). Jednou z podmínek dotace je, že chov ryb neoslabí ekologické funkce nádrže. Dodržování podmínek hospodaření na rybníce je kontrolováno.

Co je míněno obnovou historické cestní sítě, a mají tyto cesty definovanou podobu?

Za historickou cestu je považována cesta, která dle historických dokladů existovala a v současné době je zaniklá, nebo je ve stavu, který neumožňuje její využití k pěšímu průchodu krajinou. To, jak je vedena v katastru nemovitostí, není relevantní. V rámci povinných příloh není doklad k prokázání historického charakteru cesty přímo vyžadován, pokud však nebude v rámci hodnocení žádosti možné tuto cestu identifikovat z projektové dokumentace, bude žadatel vyzván k doložení relevantních podkladů (např. historické mapy, staré mapy, místní kronika atd.), aby bylo možné posoudit přijatelnost projektu. Realizace obnovy historické cestní sítě je možné podpořit pouze komplexně, tedy v souvislosti s realizací doprovodné vegetace (geograficky původních a stanovištně vhodných druhů). Způsobilým výdajem je odstranění náletu, terénní úpravy, výsadba stromů a zatravnění. Přesné parametry nejsou dány, jde hlavně o účel. Cesta je určena pro pěší průchod krajinou a neslouží k pojezdu motorových vozidel či zemědělské obsluhy. Nesmí tedy být zpevněna či dosypávána dovezeným materiálem (např. štěrkem), nepočítá se ani s loži z jiného materiálu. Cesta by měla vypadat jako polní nebo lesní cesta se zhutněným nebo zatravněným povrchem po okrajích osazená stromy.

Mohu realizovat v rámci ÚSES obnovu vodních prvků se 100% podporou?

V rámci vyhlášené výzvy je z realizace ÚSES se 100% podporou vyloučena obnova malých vodních nádrží – rybníků, které jsou v územním plánu vymezeny jako biocentra. Jejich obnovu je možné podpořit výhradně s 50% podporou ERDF. Ostatní vodní prvky (tůně, mokřady) vymezené jako ÚSES je možné realizovat s podporou 100 %, pokud se bude jednat o funkční ucelenou skladebnou část ÚSES (biocentra či biokoridoru).

Jakým způsobem se žádost o podporu z OPŽP 2014-2020 podává?

Žádosti se budou podávat pouze elektronicky v systému MS2014+, konkrétně prostřednictvím portálu pro žadatele ISKP14+ (https://mseu.mssf.cz). Samotnou žádost pak žadatel (statutární zástupce nebo jím zmocněný signatář) bude muset před jejím podáním v systému elektronicky podepsat. Bez tohoto podpisu žádost nebude možné podat. Podmínkou pro podání žádosti je registrace v ISKP14+, platné IČO a elektronický podpis. Video návod na práci se systémem naleznete na stránkách MMR http://strukturalni-fondy.cz/cs/Jak-na-projekt/Elektronicka-zadost.

Přílohy se vkládají elektronicky do MS2014+, písemně je možné doručit pouze takové doklady, které není možné vložit do elektronického systému (zejména projektovou dokumentaci), a to na příslušné regionální pracoviště AOPK ČR nejpozději do 16:00 dne ukončení příjmu žádostí.

Doklady (rozhodnutí, závazná stanoviska či vyjádření orgánů státní správy) můžete vložit buď naskenované s ručním podpisem a razítkem (vložte scan dokumentu a elektronickým podpisem potvrďte jeho pravost – ikona pro elektronický podpis se zobrazuje na levé straně řádku přílohy), nebo podepsané v elektronické formě. Stanoviska či vyjádření s elektronickým podpisem již některé úřady běžně využívají a vydávají. Pokud Vám úřad zašle (datovou schránkou, případně e-mailem) stanovisko s elektronickým podpisem, musíte si jej uložit v počítači a následně nahrát do MS2014+ – není možné jej vytisknout a oskenovat! Pokud Vám např. projektant dodá projektovou dokumentaci nebo jiný dokument v elektronické formě se svým elektronickým podpisem, opět jej stáhnete a nahrajete do MS2014+. Když dostanete od úřadu, zhotovitele nebo projektanta dokumenty v písemné podobě s podpisem a razítkem, naskenujte je a vložte do MS2014+, viz výše. Originál těchto dokumentů je však třeba si ponechat pro případnou veřejnosprávní kontrolu, která může být na projektech provedena.

Scan projektové dokumentace nedoporučujeme, jelikož hrozí výrazné snížení kvality a tím pádem i nemožnost projektovou dokumentaci náležitě posoudit. Je tedy třeba ji dodat v originálním elektronickém formátu, nebo písemně doručit na regionální pracoviště.

Lze některé úkony v realizaci projektu provést ještě před podáním žádosti?

Ano, datum, od něhož je možné uznat výdaje jako způsobilé, je 1. 1. 2014. Výdaje ale musí být i v tomto případě vynaloženy v souladu s podmínkami OPŽP, např. výběrové řízení na dodavatele musí být provedeno dle pravidel OPŽP (dle dokumentu Zadávání veřejných zakázek), aby mohly být výdaje uznány za způsobilé. Projekt musí výběrovým řízením projít jako celek a poté být podán s žádostí o podporu s tím, že část již je realizována. Realizace projektu nesmí být před schválením žádosti o podporu již ukončena.

Jaké mohou být majetkoprávní vztahy k předmětu podpory a pozemku realizace?

Žadatel o podporu v rámci PO 4 OPŽP musí být buď:

  • vlastník pozemku (je vlastníkem nebo se stane po ukončení projektu – v případě, že vlastnické právo ještě není zaneseno do katastru nemovitostí, je možné doložit vlastnictví prostřednictvím návrhu na vklad do katastru nemovitostí potvrzeného katastrálním úřadem a smlouvou o nabytí vlastnického práva (např. kupní smlouva, smlouva darovací)).
  • nájemce pozemku (Z nájemní smlouvy vyplývat, že žadatel může daný projekt realizovat. Současně musí být zaručeno zajištění udržitelnosti výstupů projektu).
  • disponovat souhlasem vlastníka v případě investičních a/nebo stavebních akcí (stavební akce vyžadující úkon stavebního nebo vodoprávního úřadu) a výsadeb.
  • čestné prohlášení u neinvestičních a nestavebních záměrů (záměrů, které nevyžadují úkon stavebního či vodoprávního úřadu) s výjimkou výsadeb, které obsahuje, že má žadatel na pozemcích realizace akce vypořádány vlastnické vztahy

Čestné prohlášení zakládá zodpovědnost žadatele a potvrzuje, že postupoval dle právních předpisů ČR. Je-li dle platných právních předpisů nutná smlouva, žadatel ji ze zákona musí mít, pouze ji nedokládá k žádosti o podporu a pouze čestně prohlásí, že ji má. Dodržení veškeré legislativy je tak na jeho zodpovědnosti – pokud se při veřejnosprávní kontrole ukáže, že žadatel/příjemce nesplnil zákonné povinnosti a jeho čestné prohlášení nebylo pravdivé, bude zahájeno řízení o nesrovnalosti, které může vést k odebrání dotace.

Pokud je akce neinvestiční, ale přesto vyžaduje úkon stavebního úřadu, potřebuje již žadatel minimálně souhlas vlastníka s realizací a udržitelností, případně nájemní smlouvu, ze které plyne, že je příslušný na pozemku hospodařit a že umožní udržitelnost výstupů projektu.

Pokud je akce investiční, ale přesto nevyžaduje úkon stavebního úřadu, potřebuje žadatel také minimálně souhlas vlastníka s realizací a udržitelností, případně nájemní smlouvu, jako v odstavci výše.

Projekty na realizace výsadeb vyžadují vždy minimálně souhlas vlastníka s realizací a udržitelností.

Výjimkou je realizace opatření v lesích (SC 4.3, aktivita 4.3.4), kdy musí být příjemcem podpory vlastník či nájemce (§ 5 odst. 2 zákona 289/1995 Sb.). V tomto případě tedy nepostačí pouze souhlas vlastníka.

Jak má vypadat „dostatečné zhodnocení stávajícího stavu území/ biologické posouzení“?

Zhodnocení stávajícího – výchozího stavu území před realizací projektu je povinnou součástí každé žádosti o podporu v rámci PO 4. Je součástí dokumentace předkládané žádosti o podporu. Výstupem biologického posouzení musí být jednoznačné sdělení, zda opatření má či nemá vliv na druhy zjištěné v lokalitě. Současně, musí být zřejmý přínos realizace opatření. Na základě obou dokumentů je pak možné posoudit přijatelnost projektu.

Zhodnocení stávajícího stavu území slouží i k věcnému hodnocení, posouzení vhodnosti navrženého opatření a přínosu opatření pro řešení daného problému. Forma a rozsah zhodnocení stávajícího stavu území nejsou předepsané, jelikož obsah závisí vždy na typu prováděných opatření. Obecně musí být toto zhodnocení, stejně jako celá projektová dokumentace, v takovém rozsahu a formě, aby bylo možné podle ní plně posoudit navržené opatření. Nedílnou součástí by měl být slovní popis stavu lokality a vhodná fotodokumentace prokazující stav lokality. Biologické posouzení nemusí být v rozsahu biologického hodnocení zpracovaného autorizovanou osobou (viz zákon č. 114 Sb.), představuje zhodnocení stavu lokality z hlediska výskytu organizmů z dostupných údajů a z osobní návštěvy lokality a terénního šetření, v případě dotčení zvláště chráněných druhů (ZCHD) i popis možných negativních vlivů nejen na lokalitu, ale i na druhy, či další specifické posudky, pokud to povaha opatření vyžaduje (např. ornitologický, entomologický), popřípadě i popis vlivu na krajinný ráz. To, zda k posouzení potřebuje zpracovatel provést specifické průzkumy, je na jeho odborném rozhodnutí. Záleží také na konkrétním druhu opatření a jeho vlivu na skutečně zjištěné skupiny druhů (organismů).

Jak má vypadat „dostatečné zhodnocení vlivu průběhu realizace opatření na biodiverzitu a funkce ekosystémů“?

Forma a rozsah zhodnocení vlivu a průběhu nejsou předepsané, musí však být dostatečné k posouzení přijatelnosti podaného projektu, vhodnosti navržených opatření a jejich vlivu na řešení problému na lokalitě. Zhodnocení by mělo obsahovat kompletní výčet možných negativních vlivů a návrhy účinných opatření na jejich eliminaci.

Je možné zakoupit techniku na realizaci prací v rámci PO 4?

V případě SC 4.1, 4.2 a u zemědělských a lesnických aktivit ve SC 4.3 je možné financovat nákup techniky, ovšem pouze za předpokladu, realizujete-li dané opatření svépomocí a je-li nákup nezbytný k realizaci tohoto opatření. V případě SC 4.4 je možná pouze realizace dodavatelským způsobem (nikoliv svépomocí) a technika a stroje tudíž nejsou způsobilým výdajem.

Jsou mzdové výdaje na práci svépomocí (mzdové prostředky) způsobilým výdajem?

Pouze v případě SC 4.1, 4.2 a částečně u 4.3 (pouze u činností zemědělského a lesnického charakteru realizovaných na pozemcích ve vlastnictví nebo v pronájmu žadatele (případně pachtu nebo obdobném vztahu)) jsou způsobilé mzdové výdaje (na realizaci svépomocí, nikoliv na administraci projektu). Rozsah způsobilých výdajů v rámci mzdových nákladů může být maximálně jeden úvazek na pracovníka (tzn. 40 pracovních hodin týdně), který se přímo podílí na projektu. Mzdové náklady musí být stanoveny dle platných mzdových předpisů příjemce podpory v okamžiku výplaty mzdy a jsou způsobilé max. do výše odpovídající 4,5násobku minimální mzdy stanovené v nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Jak je definováno místo realizace projektu a jeho lokalizace v ZCHÚ?

Místem realizace projektu jsou všechny pozemky, na kterých skutečně probíhá fyzická realizace opatření souvisejících s cílem projektu.

Pro zařazení plochy opatření (např. z výčtu parcel v projektové dokumentaci, mapky, GIS vrstvy) do konkrétní bodové hladiny bude porovnáváno překrytí plochy s územím jednotlivých bodových hladin hodnotícího kritéria, přičemž rozhodující je převažující plocha opatření v území dané bodové hladiny. V tomto případě se uvažuje s lokalizací hlavního opatření, tj. opatření, kterým projekt dosahuje cíle PO 4. Opatření může být realizováno i v ochranném pásmu ZCHÚ, proto se hodnotí lokalizace ZCHÚ včetně ochranných pásem.

Mohu realizovat projekty zaměřené na ochranu zvláště chráněných druhů (ZCHD) výhradně na pozemcích s doloženým výskytem?

Co se týká projektů zaměřených na biotopy a ZCHD, lze podpořit i projekt realizovaný na pozemcích sousedících s lokalitami s doloženým výskytem ZCHD (terénní průzkum, nálezová databáze). Záleží na konkrétním druhu, jaká opatření se budou realizovat a je-li opatření na daném pozemku účelné (projekt musí obsahovat posouzení současného stavu lokality pro tento druh). Stanovištní podmínky musí po ukončení projektu umožňovat rozšíření a přežití populací ZCHD na pozemcích realizace projektu.

Jak je definován „vzácný druh“ rostlin a živočichů?

Jedná se o:

  • všechny zvláště chráněné druhy dle zákona č. 114/1992 Sb.
  • druhy červených seznamů v kategorii kriticky ohrožený (CR), ohrožený (EN), zranitelný (VU) u živočichů a u rostlin v kategorii kriticky ohrožené (C1), silně ohrožené (C2) a ohrožené (C3).
Na jaké druhy musí být zaměřeno opatření k likvidaci invazních druhů a co vše mohu do projektu zahrnout?

V rámci PO 4 je možné podpořit likvidaci invazních druhů v rámci SC 4.2, aktivity 4.2.3 “Prevence šíření a omezování výskytu invazních druhů”, nebo ze SC 4.1 (pouze pokud bude projekt realizován v národně významném zvláště chráněném území – tedy v CHKO, NP, NPR, NPP nebo na lokalitě soustavy Natura 2000).

Mezi podporovaná opatření patří:

  • mapování a monitoring (včetně kontroly úspěšnosti na ošetřených plochách) a příprava metodik a koncepčních dokumentů pro omezování invazních druhů,
  • eradikace, popř. regulace invazních druhů (sečení, výřez, odchyt či odlov, aplikace biocidů apod., bezpečná likvidace biomasy aj.),
  • obnova stanovišť po eradikaci (osev, výsadba dřevin) – pouze v odůvodněných případech, kdy je obnova nezbytná pro zamezení opětovného uchycení invazních druhů,
  • jako součást realizace opatření také osvěta, informování veřejnosti a dotčených subjektů.

Předmětem podpory mohou být pouze opatření zaměřená na druhy zařazené v kategorii BL1–BL4 Černého seznamu invazních druhů (http://invaznidruhy.nature.cz/odkazy) nebo druhy zařazené v tomto seznamu na „watchlist“ (varovný seznam) nebo pokud jde o území, kde nepůvodní druh působí významnou změnu původních přírodovědně významných biotopů nebo je území významným ohniskem pro další šíření. Jedná se např. o bolševník velkolepý, javor jasanolistý, trnovník akát, netýkavku žláznatou, netýkavku malokvětou, borovici vejmutovku, křídlatku, karase stříbřitého, norka amerického, střevličku východní aj.

Předmětem podpory mohou být pouze opatření, která přispívají k naplňování cílů programu v oblasti ochrany biodiverzity. V případě invazních druhů myslivecky užívaných (např. norek americký) lze opatření podpořit pouze se souhlasem mysliveckého hospodáře/uživatele honitby.

Za jakých podmínek lze z OPŽP podpořit propagaci a osvětu veřejnosti, například formou informačních tabulí?

Informační tabule a jiné osvětové aktivity lze podpořit ze SC 4.2 a SC 4.1 pouze jako usměrnění návštěvníků ve zvláště chráněných územích a územích soustavy Natura 2000 z důvodu eliminace negativního dopadu na předmět ochrany daného území. Aktivity musí vyplývat z platného plánu péče o zvláště chráněné území, ze smluvní ochrany, nebo ze souhrnu doporučených opatření pro území Natura 2000, aktivita tedy musí být uvedena v návrhové části těchto dokumentů.

V případě SC 4.1, opatření „Plánování péče o NP, CHKO, NPR, NPP a lokality soustavy území Natura 2000“, je možné podpořit i osvětu, informování veřejnosti a dotčených subjektů v případě, že jsou tyto aktivity nezbytné pro plánování péče o dané území. V rámci opatření plánování péče jsou způsobilými příjemci pouze kraje (v 9. výzvě pak i AOPK ČR, Správy NP a Správa jeskyní).

Dotazy ke specifickému cíli 4.3
Lze u aktivity 4.3.2 Vytváření, regenerace či posílení krajinných prvků a struktur podat žádost na výsadbu dřevin? Lze podpořit i stromořadí v obci?

V rámci aktivity 4.3.2 je možné podat projekt na revitalizaci stromořadí, resp. na liniové a skupinové výsadby dřevin (stromořadí, větrolamy, břehové porosty, remízy) ve volné krajině. Míra podpory je 80 %.

Stromořadí v obci nebo liniové výsadby podél komunikací v obci lze podpořit ze specifického cíle 4.4 „Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech“. Výše podpory je 60 %.

Jak rozliším, zda podat projekt na výsadby, ošetření a kácení dřevin do SC 4.3 nebo 4.4? Do jakého SC podám opatření realizované na lesní půdě (PUPFL) v obci?

Pokud se jedná o území mimo intravilán obce (a nejedná se o pozemek určený k plnění funkce lesa, tzv. PUPFL), patří projekt do aktivity 4.3.2 Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur. Zde je podporováno i odstranění náletů, nezbytné kácení i ošetření dřevin.U výsadeb je podpora omezena pouze na geograficky původní a stanovištně vhodné dřeviny.

Pokud se jedná o intravilán obce, patřil by projekt do SC 4.4, kde je podporováno vykácení náletů i ošetření dřevin za předpokladu, že bude odůvodněné v dendrologickém posudku a nezbytné k založení nové zeleně.

Pokud by se jednalo o PUPFL v intravilánu obce, bylo by možné podat projekt v závislosti na realizovaném opatření do aktivity 4.4 s cílem regenerace zeleně se 60% podporou, nebo do aktivity 4.3.4 s cílem zlepšit druhovou, věkovou a prostorovou struktury lesů se 75% podporou, v jejímž rámci je možné provést výchovný zásah (prořezávka, probírka do 40, probírka 40+) se zachováním příznivého počtu dřevin přirozené druhové skladby (PDS) či výsadby, dosadby či podsadby dřevin PDS včetně vnosu stanovištně vhodných keřů do porostních plášťů.

Je možné získat dotaci z OPŽP na mokřady, případně z jaké osy?

Ano, je to možné. V rámci prioritní osy 4 a vyjmenovaných aktivit specifického cíle 4.3 lze podpořit také obnovu vodních prvků v krajině s ekologickostabilizační funkcí, konkrétně se jedná o aktivitu 4.3.2 – vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur. Podporovány budou záměry, jejichž cílem je posílení přirozených funkcí krajiny, zejména podpora biodiverzity. Mezi vyjmenované aktivity patří také „vytváření a obnova vodních prvků v krajině s ekostabilizační funkcí (např. tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, které neslouží k chovu ryb nebo slouží jenom k takovému chovu ryb, který neoslabí ekologické funkce nádrží) včetně nepravidelně zaplavovaných území (např. lužní lesy)“.

Zprostředkujícím subjektem k PO 4 je Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), proto se v případě zájmu o podrobnější informace k této prioritní ose, respektive o detailní posouzení přijatelnosti vašeho projektu, spojte přímo s jejím místně příslušným pracovištěm. Kontakty na regionální pobočky agentury, kde můžete projekty osobně konzultovat, naleznete na adrese www.dotace.nature.cz/opzp-kontakty. Pokud budete chtít dotazy položit elektronickou cestou, využijte e-mailovou adresu dotazy-PO4@nature.cz.

Dotazy ke specifickému cíli 4.4
Je možné považovat za změnu povrchu nepropustného na polopropustný až propustný zrušení asfaltového chodníku a jeho předláždění žulovou kostkou a uplatnit 10% dotaci z realizačních nákladů na tento objekt?

Způsobilým výdajem v intravilánu sídel (SC 4.4) je přeměna ploch nepropustných na plochy propustné s využitím vegetačních prvků – pokud se tedy jedná o chodník, je možné považovat odstranění asfaltu za způsobilý výdaj pouze tehdy, pokud ho nahradíte povrchem s vegetačními prvky (např. štěrkový trávník, zatravňovací dlaždice).

Jaký způsobem lze realizovat cesty a pěšiny v rámci sídelní zeleně?

Pokud se bude jednat o rekonstrukci cesty v rámci komplexního řešení ploch zeleně v sídle, je možné použít přírodní materiál (např. zemina, štěpka, kůra, štěrk), při zachování minimálně polopropustnosti povrchu (protierozní a odvodňovací prvky nejsou způsobilým výdajem). Maximální způsobilé výdaje na cesty jsou 10 % z celkových způsobilých výdajů projektu, přičemž realizace cesty tvoří pouze doplňkovou aktivitu k realizaci zeleně. Poměr nákladů spojených s rekonstrukcí a realizací cest a pěšin s polopropustným a propustným povrchem k nákladům na řešení ploch zeleně je nejvýše 1/10.

U specifického cíle 4.4 je podmínka, že obec dosahuje ke dni podání žádosti minimálního počtu 500 obyvatel. Toto omezení se vztahuje na místo realizace projektu, nebo na obec jako žadatele? Jaké mají možnosti obce pod 500 obyvatel?

Obcí se v rámci této podmínky myslí místo realizace projektu, podmínka se tak vztahuje k území nikoliv k žadateli. V případě, že se obec skládá z místních částí a projekt má být realizován jen v některé z nich, počty obyvatel všech místních částí se sčítají. Žádost mohou podat všichni oprávnění žadatelé uvedení v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory a na všechny se vztahuje omezení realizace záměru v obci nad 500 obyvatel. Jako povinná příloha k žádosti se dokládá čestné prohlášení statutárního zástupce obce či vyjádření orgánu státní správy a samosprávy o dosažení hranice 500 obyvatel (Pravidla pro žadatele a příjemce – Přílohy). Realizace zeleně ve městech pod 500 obyvatel lze financovat např. z národního Programu zeleň do měst a jejich okolí, který vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí a administruje SFŽP. Některá opatření lze též financovat z Integrovaného regionálního operačního programu (např. zeleň u budov, komunikací, parky a zahrady aj).

Co jsou „Studie systému sídelní zeleně“? Musí z nich realizované projekty ve SC 4.4 vycházet?

Jedná se o strategický a koncepční dokument rozvoje veškerých ploch zeleně sídla (veřejné, vyhrazené i soukromé), který eviduje, hodnotí a navrhuje obnovu a tvorbu zeleně s cílem zajistit zlepšení kvality životního prostředí v sídle a zvýšení jeho ekologické stability (odolnosti vůči vnějším vlivům).Za tímto účelem je zeleň v sídle navrhována jako funkčně, případně prostorově spojitý systém ploch zeleně zastavěného území a zastavitelných ploch v návaznosti na zeleň v krajině.

Studie kategorizuje veškeré plochy zeleně v sídle dle funkčního, plošného a prostorového významu a dle kvality. Na základě rozboru zeleně sídla studie doporučuje regulativy pro jednotlivé kategorie, dělí plochy do intenzitních tříd údržby, stanovuje rámcové zásady rozvoje a údržby. Dále navrhuje etapizaci rekonstrukce, realizace a dalších úprav zeleně.

V případě potřeby také specifikuje podobu vegetačních úprav a vybavenost ploch.

Studie je pro obec odborným podkladem pro postupy územního plánování, pro projekční a realizační činnost i pro správu (ochranu a údržbu) zeleně na jejím území.

Systém sídelní zeleně se vymezuje v zastavěném území, zastavitelných plochách a případně nezastavěném území v bezprostřední vazbě na zastavěné území a zastavitelné plochy.

Pro předložení projektu do specifického cíle 4.4 „Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech“ není Studie systémů sídelní zeleně povinná. Opatření, která ze studie vycházejí, jsou v rámci hodnocení bodově zvýhodněna. Zpracování Studie systémů sídelní zeleně bez návazné realizace zeleně není podporováno. Studie je považována za způsobilý výdaj v rámci projektové přípravy (upřesnění naleznete v Pravidlech pro žadatele a příjemce v kapitole B.2). Osnovu a metodický rámec, z nějž musí studie vycházet, zpracovalo Ministerstvo životního prostředí. Ke stažení je na stránkách 2014-2020.opzp.cz v sekci Dokumenty.

Jaké jsou možnosti čerpání dotace na vodní nádrže v intravilánu obcí?

Prostřednictvím SC 4.4 „Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech“ je možné získat dotaci pouze na:

  • realizaci přírodě blízkých opatření ke zpomalení odtoku a retenci srážkové vody, a to pouze jako součást zakládání a obnovy ploch a prvků sídelní zeleně,
  • obnovu a zakládání vodních a mokřadních biotopů prostorově začleněných a funkčně provázaných s realizovanými plochami zeleně, které zároveň zvyšují retenční potenciál sídelního prostředí.

Výdaje na obnovu a zakládání přírodě blízkých doprovodných vodních prvků a ploch (tůní, jezírek, mokřadů, průlehů, drobných retenčních nádrží na srážkovou vodu, částí vodních toků apod.) s výjimkou samostatného odbahňování (není podporováno) mohou dosahovat jen do výše 10 % celkových způsobilých nákladů projektu na realizaci sídelní zeleně.

Malou vodní nádrž v intravilánu sídel s případnou doprovodnou zelení je možné podpořit ze SC 4.3 v rámci aktivity 4.3.2: „Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur“. Výše podpory pro obnovu malých vodních nádrží je v tomto případě pouze 50 %. Podmínkou přijatelnosti daného projektu však je, aby nádrž neměla pouze retenční a akumulační funkci, ale přispěla i k posílení ekologicko-stabilizačních funkcí krajiny a biodiverzity. Například realizace koupaliště by nesplňovala tyto podmínky, proto není podporována.

Je možno ve SC 4.4 zahrnout do uznatelných nákladů zídky a zpevňování svahů, pokud budou zabraňovat sesuvu půdy a splachům?

Zídky mohou být použity v rámci realizace a obnovy sídelní zeleně pouze pokud jsou potřebné k udržení svahu, na kterém bude provedena výsadba dřevin, a pokud není možné využít jiného opatření přírodního charakteru. Podpora ve SC 4.4 není zaměřena na sanaci sesuvů, nýbrž na zeleň – podporované opatření terénních úprav musí mít přímou vazbu na realizaci zeleně.

Lze v rámci SC 4.4 podpořit revitalizaci zámeckého parku, pokud je národní kulturní památkou?

Národní kulturní památky jsou podporovány z IROP – Integrovaného regionálního operačního programu. Pouze pokud je území národní kulturní památkou a současně se jedná o zvláště chráněné území nebo území soustavy Natura 2000 z alespoň 50 % obnovovaného území, je podpora z OPŽP možná.

V rámci obnovy plochy a návaznosti na stávající park budou součástí projektu doplněné výsadby v uvažované lokalitě i mlatové chodníčky. Jsou výdaje na tyto chodníčky způsobilé v rámci SC 4.4. a výzvy č. 15?

Specifické způsobilé výdaje pro SC 4.4 najdete vyjmenovány v textu Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014-2020, zde v kapitole B.6.4.4.5. Dle tohoto textu platí, cituji: „do způsobilých výdajů lze zahrnout výdaje spojené s rekonstrukcí a realizací cest a pěšin s polopropustným a propustným povrchem v rámci komplexního řešení ploch zeleně do výše 10 % z celkových způsobilých výdajů akce“. Každopádně pro bližší podrobnosti či přímo ve věci posouzení přijatelnosti projektu a jeho konkrétních výdajů si Vás dovolím odkázat na Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK). Agentura je totiž zprostředkujícím subjektem k Prioritní ose 4 v rámci OPŽP 2014-2020, tedy pro celou oblast „Ochrana a péče o přírodu a krajinu“. Kontakty na regionální pobočky AOPK, kde můžete projekty osobně konzultovat, najdete na adrese www.dotace.nature.cz/opzp-kontakty, elektronická komunikace k nabídce s podmínkám prioritní osy 4 v OPŽP je pak možná s využitím e-mailové adresy dotazy-PO4@nature.cz.

Dotazy ke specifickému cíli 5.1
Jsme žadatel spadající do působnosti Usnesení Vlády České republiky ze dne 2. listopadu 2016 č. 955 (dále jen „UV 955/2016“). Jakým způsobem k tomuto přistoupit při podávání žádostí v MS 2014+.

V této věci je potřeba zmínit několik věcí. 70. výzva je ve vztahu k aplikaci UV 955/2016 určena pouze pro organizační složky státu a státní příspěvkové organizace. Veřejné výzkumné instituce v této výzvě UV 955/2017 využít nemohou. Relevantní žadatel vyplní v rámci žádosti před název projektu toto.

  • Pokud se jedná o budovu, která spadá do plánu (seznam objektů je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu) rekonstrukcí objektů v působnosti článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti, uvede žadatel před název projektu UV955/2016/5,
  • Ostatní žadatelé uvedou před název projektu UV955/2016.

Dále je nutné, aby žadatelé záložce MS 2014+ „Popis projektu/anotace projektu“ uvedli text: „Žádáme o navýšení vlastních zdrojů z programu Nová zelená úsporám“. Co se týče nastavení rozpočtu resp. výše podpory, jsou prostředky vyplývající z UV 955/2016 definovány jako vlastní zdroje žadatele a jejich administrace se bude řídit „Metodickým pokynem samostatného oddělení programu Nová zelená úsporám Ministerstva životního prostředí pro administraci žádostí o podporu v rámci podprogramu Nová zelená úsporám – Budovy veřejného sektoru formou posílení vlastních zdrojů žadatele u schválených žádostí v rámci 19., 39. a 70. výzvy Operačního programu Životní prostředí“.

Jak mám rozumět pojmu zchátralé nevyužívané objekty? Je možné na takové budovy žádat podporu?

Za zchátralé nevyužívané objekty považujeme budovy typu zbořeniště, ruina apod. Na rekonstrukci tohoto typu projektů není možno žádat o podporu.

V obci máme „starý“ kulturní dům, který je delší doby nevyužívaný, udržujeme jej ale v technicky přijatelném stavu (temperujeme), tak aby nedošlo k zásadnímu poškození budovy. Budovu plánujeme nově využít jako komunitní centrum obce. Je možno získat podporu na realizaci zateplaní, instalaci nového zdroje vytápění (nyní starý kotel na uhlí) apod.?

Ano, podporu je možno získat. Z našeho pohledu se nejedná o zchátralý nevyužívaný objekt. Energetická bilance objektu před realizací projektu bude vycházet z modelového provozu.

Jak je to s podmínkou realizace systému nuceného větrání s rekuperací u školských zařízení?

Ke splnění podmínky: „Pokud je jedním z opatření projektu zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy sloužící pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, musí být v rámci projektu navržen systém větrání v souladu s vyhláškou č.410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s Metodickým pokynem pro návrh větrání škol,“ je, vyjma památkově chráněných budov, nutné realizovat systém nuceného větrání s rekuperací. Podrobnosti viz „Metodický pokyn pro návrh větrání škol“.

Realizujeme ve škole projekt nuceného větrání s rekuperací. Budeme instalovat několik větracích jednotek s různým výkonem. Jaká hodnota výkonu bude vstupovat do výpočtu max. způsobilých nákladů?

Do výpočtu max. způsobilých nákladů bude vstupovat součet výkonů všech větracích jednotek.

Ve škole realizujeme projekt nuceného větrání s rekuperací. Budeme instalovat několik větracích jednotek s různou suchou účinností. Jakou hodnotu účinnosti máme uvést do přílohy žádosti „Indikátory (parametry) pro hodnocení a monitorování projekt.

V případě instalace více jednotek je výsledná účinnost definována váženým průměrem k výkonu jednotlivých jednotek.

Realizujeme projekt na zateplení a výměnu zdroje pro vytápění, kde nahradíme stávající kotel na zemní plyn (stáří nad 10 let) plynovým tepelným čerpadlem, doplněným o bivalentní zdroj (kondenzační plynový kotel). Budou náklady na tento bivalentní zdroj způsobilé?

Ano, u všech typů tepelných čerpadel jsou náklady na bivalentní zdroj (kromě kotle na tuhá či kapalná fosilní paliva) způsobilé, maximálně však do limitu definovaného v „Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020“, vztaženého k instalovanému výkonu tepelného čerpadla.

Ve školním areálu chceme realizovat úsporná opatření (výměna oken, zateplení fasády) pouze na jedné budově. Je to možné, a jakým způsobem máme přistoupit k energetické bilanci v Energetickém posouzení před realizací projektu, pokud je areál vytápěn jednou centrální kotelnou?

Realizace projektu je možná. Energetická bilance bude v energetickém posouzení vycházet pouze z jedné budovy. Ve vztahu k této bilanci se bude potom posuzovat naplnění % kritérií úspor energie a snížení emisí CO2.

Budeme měnit okna na památkově chráněné budově, kde se vyskytují jak historická okna, tak novější. S jakým limitem způsobilosti počítat při rozpočtování projektu.

V případě památkově významných oken se nepracuje s žádným limitem. Ostatní okna 7000 bez DPH/m2.

Realizujeme projekt v obci, která spadá do definice: „Pokud platí, že se stacionární zdroj nachází v obci s více než 1 000 obyvateli, kde byl dle map klouzavých pětiletých průměrů 2007-2011 sestavených ČHMU překročen více než jeden imisní limit, je možno celkové způsobilé náklady projektu navýšit o 10 %. U obcí s právě 1 000 obyvateli a méně, kde byl dle map klouzavých pětiletých průměrů 2007-2011 sestavených ČHMU překročen více než jeden imisní limit, je možno celkové způsobilé náklady projektu

V rámci předefinované přílohy žádosti „Kumulativní rozpočtu projektu“, pokud „zatrhnete“ bonifikaci, dojde k automatickému navýšení nastavených limitů způsobilosti o 5 % nebo 10 %.

Ve škole provádíme zateplení, výměnu zdroje vytápění a instalaci nuceného větrání s rekuperací. Jakým způsobem dosáhneme na 70% podporu pro nucené větrání s rekuperací, tak jak je definováno v „Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020“?

Pro získání 70% dotace na instalaci nuceného větrání s rekuperací je nutno celý projekt rozdělit do dvou žádostí podaných prostřednictvím MS 2014+, kde bude opatření „Nucené větrání s rekuperací“ podáno jako samostatná žádost s tím, že musí být splněna všechna obecná kritéria přijatelnosti definována aktivitou 5.1b v „Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020“. Další část projektu (žádost na zateplení a zdroj vytápění) potom musí plnit podmínky aktivity 5.1a. U takto propojených žádostí je nutno před název projektu (musí být shodný pro obě žádosti) uvést „5.1a“ a „5.1b“. Co se týče povinných příloh k žádosti, tak je možné Energetické posouzení a Průkaz energetické náročnosti budovy zanést do MS 2014+ pouze u „hlavní části projektu“, tj. 5.1a. Pokud je projektová dokumentace zpracována společně, je možné jí také zanést pouze k hlavní části projektu, z položkového rozpočtu však musí být zřejmé náklady na jednotlivá opatření. Další povinné přílohy musí být předloženy u obou žádostí. V rámci Energetického posouzení musí být předložena ke každé žádosti zvlášť „Příloha č. 3 – Indikátory (parametry) pro hodnocení a monitorování projektu“, kde se budou rozdílně vyplněny Ekologické a Technické parametry projektu. Zbývající položky budou stejné. Dále je nutné, aby žadatelé na záložce „Popis projektu/anotace projektu“ uvedli text: „Jedná se komplexní projekt ke snížení energetické náročnosti budovy kombinovaný na dvou žádostech“.

V OPŽP jsme podali projekt na zateplení budovy a výměnu zdroje tepla, jehož součástí je také vybudování nové přístavby. V rámci tohoto Operačního programu nelze podpořit výdaje týkající se nástaveb a přístaveb. Jak si poradit s novým zdrojem, který bude vytápět jak stávající budovu, tak novou přístavbu?

V rámci tohoto projektu je nutné rozdělit výkon nového zdroje dle tepelných ztrát nové přístavby a stávající budovy po rekonstrukci. Při stanovení měrných způsobilých investičních výdajů (vyplňování Kumulativního rozpočtu k žádosti o podporu) týkajících se nového zdroje vytápění je nutné uvažovat pouze s výkonem nutným na pokrytí tepelných ztrát stávající budovy. Do tohoto limitu lze hradit nový zdroj tepla.

Pořizujeme nový zdroj vytápění/tepelné čerpadlo – elektřina. Kotle na ZP zůstanou špičkovým zdrojem. Jak jsou pro nás relevantní kritéria přijatelnosti: „V případě realizace zdroje tepla na vytápění musí dojít min. k úspoře 30 % emisí CO2 oproti původnímu stavu, pokud dochází ke změně paliva. Při výpočtu emisí je uvažováno s celkovou energií bez spotřeby energie na technologické a ostatní procesy.“ a „Pokud je to technicky možné, musí realizací projektu dojít k úspoře TZL a NOx.“

S ohledem na typ realizovaného projektu nedochází ke změně paliva. Nový zdroj tepla bude realizován tepelnými čerpadly (elektřina) v kombinaci s původními zdroji (kotle na zemní plyn). Elektřina není palivem. První podmínka je pro tento typ projektu irelevantní. Co se týče druhé podmínky, nelze očekávat redukci emisí TZL. Nový a ani současný zdroj lokální emise TZL neprodukuje. Emise NOx budou lokálně sníženy, jelikož dojde ke snížení výroby tepla plynovými kotli.

Dotazy ke 146. výzvě – SC – 5.1
Jsme obchodní společnost 100% vlastněná veřejným subjektem a chtěli bychom realizovat projekt energetických úspor na objektu v Praze. Můžeme žádat o podporu v OPŽP nebo s ohledem na typ našeho subjektu spadáme do OPPIK?

S ohledem na to, že OPPIK je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje, je realizace projektů na území Prahy omezena. Oproti tomu OPŽP, oblast energetických úspor, je primárně financována z Fondu soudržnosti, kde tato omezení nejsou. Projekt je možno realizovat prostřednictvím OPŽP.

V obci máme „starý“ kulturní dům, který je delší dobu nevyužívaný, udržujeme jej ale v relativně přijatelném technickém stavu (temperujeme), tak aby nedošlo k zásadnímu poškození budovy. Budovu plánujeme nově využít jako komunitní centrum obce. Je možno získat podporu na realizaci zateplaní, instalaci nového zdroje vytápění (nyní starý kotel na uhlí) apod.?

Ano, podporu je možno získat. Z našeho pohledu se nejedná o zchátralý nevyužívaný objekt. Energetická bilance objektu před realizací projektu bude vycházet z modelového provozu.

Jak je to s podmínkou realizace systému nuceného větrání s rekuperací u školských zařízení?

Ke splnění podmínky: „Pokud je jedním z opatření projektu zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy sloužící pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, musí být v rámci projektu navržen systém větrání v souladu s vyhláškou č.410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s Metodickým pokynem pro návrh větrání škol,“ je, vyjma památkově chráněných budov, nutné realizovat systém nuceného větrání s rekuperací. Podrobnosti viz „Metodický pokyn pro návrh větrání škol“.

Realizujeme ve škole projekt nuceného větrání s rekuperací. Budeme instalovat několik větracích jednotek s různým výkonem. Jaká hodnota výkonu bude vstupovat do výpočtu max. způsobilých nákladů?

Do výpočtu max. způsobilých nákladů bude vstupovat součet výkonů všech větracích jednotek.

Ve škole realizujeme projekt nuceného větrání s rekuperací. Budeme instalovat několik větracích jednotek s různou suchou účinností. Jakou hodnotu účinnosti máme uvést do přílohy žádosti „Indikátory (parametry) pro hodnocení a monitorování projekt.

V případě instalace více jednotek je výsledná účinnost definována váženým průměrem k výkonu jednotlivých jednotek.

Realizujeme projekt na zateplení a výměnu zdroje pro vytápění, kde nahradíme stávající kotel na zemní plyn (stáří nad 10 let) plynovým tepelným čerpadlem, doplněným o bivalentní zdroj (kondenzační plynový kotel). Budou náklady na tento bivalentní zdroj způsobilé?

Ano, u všech typů tepelných čerpadel jsou náklady na bivalentní zdroj (kromě kotle na tuhá či kapalná fosilní paliva) způsobilé, maximálně však do limitu definovaného v „Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020“, vztaženého k instalovanému výkonu tepelného čerpadla.

Ve školním areálu chceme realizovat úsporná opatření (výměna oken, zateplení fasády) pouze na jedné budově. Je to možné, a jakým způsobem máme přistoupit k energetické bilanci v Energetickém posouzení před realizací projektu, pokud je areál vytápěn jednou centrální kotelnou?

Realizace projektu je možná. Energetická bilance bude v energetickém posouzení vycházet pouze z jedné budovy. Ve vztahu k této bilanci se bude potom posuzovat naplnění % kritérií úspor energie a snížení emisí CO2.

Realizujeme projekt zateplení školy, výměnu zdroje vytápění a instalaci nuceného větrání s rekuperací. Jakým způsobem dosáhneme na 70% podporu pro nucené větrání s rekuperací, tak jak je definováno v „Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020“?

Pro získání 70% dotace na instalaci nuceného větrání s rekuperací je nutno celý projekt rozdělit do dvou žádostí podaných prostřednictvím MS 2014+, kde bude opatření „Nucené větrání s rekuperací“ podáno jako samostatná žádost s tím, že musí být splněna všechna obecná kritéria přijatelnosti definována aktivitou 5.1b v „Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020“. Další část projektu (žádost na zateplení a zdroj vytápění) potom musí plnit podmínky aktivity 5.1a. U takto propojených žádostí je nutno před název projektu (musí být shodný pro obě žádosti) uvést „5.1a“ a „5.1b“. Co se týče povinných příloh k žádosti, tak je možné Energetické posouzení a Průkaz energetické náročnosti budovy zanést do MS 2014+ pouze u „hlavní části projektu“, tj. 5.1a. Pokud je projektová dokumentace zpracována společně, je možné jí také zanést pouze k hlavní části projektu, z položkového rozpočtu však musí být zřejmé náklady na jednotlivá opatření. Další povinné přílohy musí být předloženy u obou žádostí. V rámci Energetického posouzení musí být předložena ke každé žádosti zvlášť „Příloha č. 3 – Indikátory (parametry) pro hodnocení a monitorování projektu“, kde se budou rozdílně vyplněny Ekologické a Technické parametry projektu. Zbývající položky budou stejné. Dále je nutné, aby žadatelé na záložce „Popis projektu/anotace projektu“ uvedli text: „Jedná se komplexní projekt ke snížení energetické náročnosti budovy kombinovaný na dvou žádostech“.

Součástí projektu na zateplení budovy a výměny zdroje tepla, který je podán v rámci OPŽP, je také vybudování nové přístavby. V rámci tohoto Operačního programu nelze podpořit výdaje týkající se nástaveb a přístaveb. Jak si poradit s novým zdrojem, který bude vytápět jak stávající budovu, tak novou přístavbu?

V rámci tohoto projektu je nutné rozdělit výkon nového zdroje dle tepelných ztrát nové přístavby a stávající budovy po rekonstrukci. Při stanovení měrných způsobilých investičních výdajů (vyplňování Kumulativního rozpočtu k žádosti o podporu) týkajících se nového zdroje vytápění je nutné uvažovat pouze s výkonem nutným na pokrytí tepelných ztrát stávající budovy. Do tohoto limitu lze hradit nový zdroj tepla.

Projekt realizuje nový zdroj vytápění/tepelné čerpadlo – elektřina, jako náhradu kotlů na ZP. Kotle zůstanou špičkovým zdrojem. Jak jsou pro nás relevantní kritéria přijatelnosti: „V případě realizace zdroje tepla na vytápění musí dojít min. k úspoře 30 % emisí CO2 oproti původnímu stavu, pokud dochází ke změně paliva. Při výpočtu emisí je uvažováno s celkovou energií bez spotřeby energie na technologické a ostatní procesy.“ a „Pokud je to technicky možné, musí realizací projektu dojít k úspoře TZL a NOx.“

S ohledem na typ realizovaného projektu nedochází ke změně paliva. Nový zdroj tepla bude realizován tepelnými čerpadly (elektřina) v kombinaci s původními zdroji (kotle na zemní plyn). Elektřina není palivem. První podmínka je pro tento typ projektu irelevantní. Co se týče druhé podmínky, nelze očekávat redukci emisí TZL. Nový, a ani současný zdroj, lokální emise TZL neprodukuje. Emise NOx budou lokálně sníženy, jelikož dojde ke snížení výroby tepla plynovými kotli.

Jakým způsobem máme rozdělit náklady na projektovou přípravu v případě, že jde o kombinovaný projekt podaný pod oblasti 5.1 a) a 5.1 b)?

U smluv nebo objednávek, ve kterých nelze jednoznačně definovat, jaká část plnění se týká jednotlivé oblasti (například: odborný posudek, technický dozor, autorský dozor, apod.), je možné veškeré tyto náklady zahrnout buď k žádosti 5.1,a) nebo (například pokud by nebylo možné pokrýt tyto náklady stanoveným procentním limitem způsobilých výdajů), mohou být tyto náklady rozděleny poměrově na základě celkových realizačních výdajů jednotlivých oblastí. V tomto případě je pak nutné dodržet tento poměr i při rozdělení na účetních dokladech, kde musí být vždy příslušná částka doplněna i o číslo a název projektu.

Chtěli bychom realizovat opatření na úsporu energie na budově, která je architektonicky cenná. Jakým způsobem máme tuto skutečnost dokládat?

Doporučujeme předkládat stanovisko Národního památkového ústavu. V případě předložení stanoviska místně příslušného orgánu k výkonu státní správy v oblasti památkové péče, které nebude dostačující k posouzení, zda se jedná o budovu architektonicky cennou, bude SFŽP ČR požadovat i stanovisko Národního památkového ústavu.

V našem objektu jsme se rozhodli realizovat výměnu starého kotle na zemní plyn za nový kondenzační kotel a kompletní výměnu otopné soustavy, lze v takovém případě čerpat limit na vybudování nové otopné soustavy?

V tomto případě nelze čerpat limit na vybudování nové otopné soustavy, který lze čerpat jen v případě, kdy ve stávajícím stavu není instalována žádná otopná soustava. Náklady na rekonstrukci otopné soustavy lze buď zahrnout do limitu způsobilých výdajů na pořízení nového kondenzačního kotle, nebo do limitu tzv. dalších opatření, která mají prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy (limit 10 000 Kč bez DPH/ na uspořený GJ). V takovém případě musí být v energetickém posudku uvedena úspora energie zvlášť za výměnu zdroje a zvlášť za rekonstrukci otopné soustavy.

Chci se zeptat, zda jde samostatně podpořit stávající osvětlení za LED svítidla? Objekt ZŠ je již zateplený a jsou vyměněná okna.

Podpořit pouze výměnu osvětlení lze, resp. v rámci 5.1 a) je možno podpořit jakékoli opatření samostatně, pokud jsou splněny základní podmínky přijatelnosti projektu uvedené v „Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020“, tj. limitní % úspora energie, emisí CO2 atd.

U jakých projektů dána povinnost navrhnout stínění?

U všech projektů zaměřených na zlepšení vlastností obálky budovy je povinnost doložit posouzení plnění požadavků ČSN 73 0540-2:2011) na tepelnou stabilitu místností v letním období včetně výpočtu. Pokud požadavky plněny nejsou, musí být, je-li to technicky a realizačně možné, navržena opatření stínění. Nemožnost realizace opatření musí být zdůvodněna/okomentována.

Je dotačními pravidly stanovena maximální hlučnost vzduchotechnické jednotky?

Požadavek na maximální hlučnost existuje pouze u projektů řešících větrání ve školních budovách a vychází z metodického pokynu pro návrh větrání škol. U relevantních projektů je nutno větrací zařízení navrhovat tak, aby hladina akustického tlaku A v učebnách nepřekročila hodnotu 40 dB (v souladu s normou ČSN EN 15 251) z důvodu nejistoty měření a možném výskytu tónové složky. V projektové dokumentaci vzduchotechniky k žádosti musí být uveden požadavek na plnění uvedené hlukové normy. Tento požadavek pak musí být zakomponován do zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele.

Součástí projektu na zateplení budovy a výměny zdroje tepla, který je podán v rámci OPŽP, je také vybudování nové přístavby. V rámci aktivit 5.1.a a 5.1.b tohoto Operačního programu nelze podpořit výdaje týkající se nástaveb a přístaveb. Jak si poradit s novým zdrojem, který bude vytápět jak stávající budovu, tak novou přístavbu?

V rámci tohoto projektu je nutné rozdělit výkon nového zdroje dle tepelných ztrát nové přístavby a stávající budovy po rekonstrukci. Při stanovení měrných způsobilých investičních výdajů (vyplňování Kumulativního rozpočtu k žádosti o podporu) týkajících se nového zdroje vytápění je nutné uvažovat pouze s výkonem nutným na pokrytí tepelných ztrát stávající budovy. Do tohoto limitu lze hradit nový zdroj tepla.

Mám prosím dotaz k 146. výzvě, aktivita 5.1.c. – Výstavba nových veřejných budov v pasivním energetickém standardu. Je prosím možné v rámci této výzvy podpořit projekt přístavby již stojící a existující ZŠ, která je již energeticky pasivní?

Ano, v rámci aktivity 5.1.c lze podpořit i výstavbu přístavby ke stávající budově, přičemž rozhodující je, aby parametry pro pasivní budovu splňovala minimálně přístavba (pokud lze doložit odděleně). V případě, že pasivní standard splňuje nebo bude splňovat i stávající budova, požadované parametry pro přístavbu mohou být doloženy za celek (stávající budova plus přístavba).

Dobrý den, rádi bychom v rámci 146. výzvy podali žádost o podporu na výstavbu nové ZŠ v pasivním standardu. Máme do názvu projektu uvádět, že je žádáno v podoblasti 5.1.c?

Ano, před název projektu uveďte označení oblasti 5.1.c, tedy například „5.1.c – Výstavba nové budovy ZŠ“.

Vypracovávám PENB pro 146. výzvu prioritní osy 5. V Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory (PrŽaP) verze 24, platných pro tuto výzvu, je uveden odkaz na vyhlášku 78/2013 Sb., která je od 1. 9. 2020 nahrazena vyhláškou č. 264/20020 Sb. Je tedy možné podat žádost s vypracovaným PENB dle vyhlášky 78/2013?

Použití příslušné vyhlášky (78/2013 Sb. nebo 264/2020 Sb.) se řídí datem zpracování PENB. Pokud byl PENB vypracován před 1. 9. 2020, bude akceptováno jeho zpracování dle vyhlášky 78/2013 Sb., PENB zpracované od 1. 9. 2020 již musí zohledňovat vyhlášku 264/2020 Sb. Zároveň od 1. 1. 2021 již budou k žádostem o podporu akceptovány pouze PENB zpracované dle vyhlášky 264/2020 Sb., což bude i v souladu s aktuální verzí PrŽaP.

 

Dotazy k CBA
Do jakého stavu je možné CBA upravit?

CBA je možné upravit až do stavu, kdy je  projekt v plné fyzické realizaci. Tzn., že k ZZoR se může navázat poslední aktualizace CBA. Protože již pak nepůjde CBA opravit, věnujte pozornost tomu, aby na projekt byl navázán modul CBA s korektními výsledky finanční a ekonomické analýzy.

Jak navázat CBA k ZoR/ZZoR?

Pokud chcete navázat aktualizované CBA k ZoR/ZZoR, musíte přes Konto CBA. Postup je totožný, jako kdybyste navazovali ŽoZ, akorát v poli Navázání CBA k projektu bude nabídka HASH kódu, který bude obsahovat ZoR/ZZoR. Pozor! Technicky lze CBA opravit (navázat) nejpozději k poslední ZZoR.

Několik možných důvodů, proč nelze upravit CBA?

Jedním z častých důvodů, proč nelze CBA upravit je, že se projekt nachází ve stavu projekt s právním aktem o poskytnutí/převodu podpory a další. Jakmile je projekt v tomto stavu, už nelze CBA upravit pouze odvázáním CBA, ale prostřednictvím žádosti o změnu, na kterou přes Konto CBA navážeme aktualizovanou CBA.

Další možný důvod je ten, že nemáte správnou roli. Tuto skutečnost zjistíte přímo v kontu CBA Přístup K CBA. Pouze EDITOR může měnit CBA. Správce přístupů, je ten, kdo založil CBA a  má právo přidělit/odebrat role k dané CBA dalším uživatelům.

Dalším možným důvodem, proč nelze CBA upravit je, že je navázaná na ŽoZ. Pokud je CBA navázána na ŽoZ a je ve stavu Rozpracovaná, tak ji lze upravit pouze odvázáním CBA od ŽoZ a až následně je možní ji upravovat.

Pokud je na projekt navázáno více ŽoZ je důležité, aby všechny předchozí ŽoZ byly ve stavu schválena. Nelze upravovat dvě rozpracované ŽoZ současně.

Jak správně navázat žádost o změnu (ŽoZ) u projektů generující příjmy dle čl. 61 ve SC 1.1 + SC 1.2?

U projektů v PO1 ve SC 1.1 + SC 1.2 s FLAT RATE postačí vyplnit pouze datové oblasti „Základní informace“ a „Finanční mezera/Příjmy projektu“, i když se zobrazí i ostatní, oblasti nevyplňujte je.

Na obrazovce Základní informace je důležité, aby byla „fajfka“ u „Hlavní CBA“ + „Příjmy dle čl. 61“ + „Flat rate“.  Dále dejte „fajfku u „Rozdílová varianta“, protože není třeba vyplňovat nulovou a investiční variantu (může být i křížek, není to podstatné). U ostatních ponechte křížky. Navázání CBA nechte až nakonec, vyplňte CZV  a stiskněte „Proveď změnu“ + „uložit“.

Na obrazovce Finanční mezera/Příjmy projektu vyplňte procento příspěvku 85% + vlastní 15 %, zaškrtněte check „flat rate“ + vyberte paušální sazbu 25 %, pak klikněte na tlačítko uložit a následně na Výpočet FM/Příjmů. V části Flat rate, v políčku Částka EU by se měla objevit částka 63,75 % CZV. Uložte

Nakonec proveďte kontrolu CBA, mělo by vše být v pořádku. Zkontrolujte si důkladně výši dotace v oblasti FLAT RATE. Nyní CBA navažte na aktuální ŽoZ (obrazovka CBA musí být přidána na ŽoZ, aby bylo možné CBA navázat) a finalizujte. Spolu s CBA musí být na ŽoZ, finanční plán, rozpočet a přehled zdrojů financování. Toto CBA pak můžete kopírovat a přikládat do ostatních ŽoZ (vždy je nutné zkontrolovat, zda je vypočítána výše dotace na záložce Finanční mezera/Příjmy projektu). Dodržte prosím tento postup:

Jako první by se mělo vyplňovat CBA, pak Přehled Zdrojů Financování a nakonec Finanční Plán:

  • Vyplňte CBA (zkopírujte původní) a navažte na aktuální ŽoZ
  • Proveďte na ŽoZ na Přehledu zdrojů financování „Rozpad financí“ a zkontrolujte, zda částka EU odpovídá 63,75 % CZV
  • Vyplňte (aktualizujte finanční plán)  a zkontrolujte, zda se opravdu odečítají příjmy ve výši 25 % ve sloupci „vyúčtování očištěné o příjmy“
Co to je ekonomická analýza a jak ji správně vyplnit?

Ekonomická analýza je povinná pro všechny projekty nad 100 mil. Kč CZV. Z povinnosti ekonomické analýzy jsou vyjmuty projekty (i když mají CZV nad 100 mil. Kč) generující příjmy dle čl. 61 v PO1 ve SC 1.1.+1.2 s uplatněním výpočtu podpory metodou Flat Rate.

Pro správné vyplnění ekonomické analýzy je zapotřebí nejprve v datové oblasti Výběr specifických cílů primárně zvolit ten SC, ve kterém se samotný projekt nachází. Následně přejdete do datové oblasti Socio-ekonomické dopady, kde pomocí záložky Nový záznam se zažlutí pole a na pravé straně kliknete na čtverec Výběr hodnoty. Následně se Vám otevře nabídka socio-ekonomických dopadů, kde si vyberete ty, které jsou vhodné pro Váš projekt. U každého socio-ekonomického dopadu je uvedena nápověda, kde je zobrazeno, jak správně vyplnit hodnoty dopadů. Upozorňujeme, že jednotlivé socio-ekonomické dopady jsou v různých jednotkách, proto při zadávání dopadů dávejte pozor, v jaké hodnotě dopad doplňujete. Pozor! Některé dopady se zadávají do jednoho roku, jiné se vyplňují po celé referenční období.

Výsledky ekonomické analýzy si můžete zkontrolovat v datové oblasti Návratnost investic pro EA, především se jedná o čistou hodnotu ekonomické návratnosti investice, která musí být větší nebo rovno 0.  Může se stát, že i přes doplnění socio-ekonomických dopadů, bude ukazatel čistá současná hodnota ekonomické návratnosti investice vycházet v záporných hodnotách. Proto existuje řešení, v podobě přidání socio-ekonomických dopadů z jiných specifických cílů. Na obrazovce Výběr specifických cílů, vyberete jeden nebo i více SC, které Vám nabídnou socio-ekonomické dopady. V žádném případě nesmí ukazatel vycházet v záporných hodnotách. Pokud si nevíte rady s vyplněním, obraťte se na svého projektového manažera nebo na dotazy.cba@sfzp.cz.

Kde si můžu zkontrolovat výsledky CBA?

Pokud se jedná o projekt nad 5 mil. Kč CZV, tak je povinnost vyplnit pouze finanční analýzu  Modulu CBA. Ukazatele finanční analýzy si zkontrolujete v datových oblastech Návratnost investic pro FA, Návratnost kapitálu pro FA a Udržitelnost nebo v datové oblasti Výsledky CBA, kde jsou souhrnné výsledky. U finanční návratnosti investic sledujete vnitřní výnosové procento a čistou současnou hodnotu. Vnitřní výnosové procento musí být menší než 4 %. Čistá současná hodnota musí být menší než 0. U Udržitelnosti pro FA musí být zelená „fajfka“.

Pokud se jedná o projekt nad 100 mil. CZV, tak v těchto případech je nutné vyplnit i ekonomickou analýzu, tzn. je třeba vyplnit datové oblasti Specifický cíl a Socio-ekonomické dopady.  Ukazatelé ekonomické analýzy naleznete opět v datových oblastech Návratnost investic pro EA nebo v datové oblasti Výsledky CBA. Ukazatel čistá současná hodnota ekonomické návratnosti investice se musí rovnat nule nebo kladným hodnotám.

Na koho se mohu obrátit, když mám problém s modulem CBA?

Pokud si nevíte rady se zpracováním CBA, můžete se obrátit na kolegy z Oddělení CBA a reportingu, kteří spravují emailovou adresu dotazy.cba@sfzp.cz. Ke konkrétnímu problému přiložte do emailu i PrintScreeny vyplněného modulu CBA spolu s přesnou identifikací projektu, resp. registračním číslem projektu.

Existuje nějaký návod, jak správně vyplnit modul CBA?

Na webu OPŽP je ke stažení Uživatelská příručka procesu zpracování CBA v MS2014+. Věnujte pozornost především přílohám tohoto dokumentu.

Na které projekty se vztahuje povinnost zpracování finanční/ekonomické analýzy (CBA)?

Povinnost zpracování finanční analýzy, která bude zaměřená primárně na udržitelnost projektu, jeho životaschopnost a zjištění, zda není přefinancován, platí pro všechny projekty vytvářející příjmy podle článku 61 Obecného nařízení. U ostatních projektů od minimálního finančního objemu způsobilých výdajů projektu ve výši 5 mil. Kč. Povinnost zpracování finanční a ekonomické analýzy současně je od minimálního finančního objemu způsobilých výdajů projektu ve výši 100 mil. Kč. Existují však výjimky, kdy se CBA vyplňovat nemusí nebo naopak kdy se CBA vyplňuje bez ohledu na výši způsobilých výdajů projektu. Více informací naleznete v Uživatelské příručce procesu zpracování CBA v MS2014+ OPŽP 2014–2020.

Existují nějaké výjimky z povinnosti zpracování CBA?

Zpracování CBA od stanovených limitů celkových způsobilých výdajů projektu není povinné pro projekty:

  • u kterých výše investičních nákladů nepřesahuje 50 % CZV projektu,
  • fázované projekty PO1,
  • projekty realizované prostřednictvím finančních nástrojů.

CBA naopak vyplňují všechny projekty nepodléhající pravidlům veřejné podpory, jejichž výše podpory je počítána metodou flat rate v PO 1 ve SC 1.1 + 1.2 a v PO 3 ve SC 3.1 – 3.4, pro které není stanovena minimální hranice finančních prostředků, tzn. od nula Kč.

Prosím o upřesnění, co jsou to čisté příjmy dle čl. 61 Obecného nařízení EU č. 1303/2013?

Článek 61 se vztahuje na projekty, které po svém dokončení vytvářejí čistý příjem. Čistým příjmem se rozumí přítoky peněžních prostředků přímo od uživatelů zboží nebo služeb, které jsou poskytovány v rámci projektu – například poplatky hrazené přímo uživateli za využívání infrastruktury, prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo platby za služby po odečtení veškerých provozních nákladů a reprodukčních nákladů zařízení s krátkou životností vzniklých během referenčního období. Článek 61 platí pouze pro projekty, které vytvářejí čisté přírůstkové příjmy. Neplatí pro projekty v režimu provozní ztráty a projekty podléhající pravidlům veřejné podpory. Článek se obecně vztahuje na projekty od 1 mil. EUR CZV vyjma projektů vytvářející čisté příjmy ve SC 1.1 + 1.2 a 3.1–3.4., kdy se příjmy zohledňují pomocí metody flat rate a modul CBA se vyplňuje od nula Kč.

Co jsou to projekty vytvářející příjmy mimo čl. 61 Obecného nařízení a co jsou to Jiné peněžní příjmy?

Příjmy mimo čl. 61 jsou veškeré příjmy pocházející od konečných uživatelů u projektů v rozmezí CZV 100 tis. – 1 mil. EUR vzniklé po dobu realizace (s výjimkou projektů se stanovenou flat rate, jejichž příjmy od konečných uživatelů se vždy považují za příjmy dle čl. 61 bez finanční hranice CZV). Jiné peněžní příjmy jsou jakékoliv ostatní čisté příjmy, které nepocházejí od konečných uživatelů infrastruktury u projektů nad 100 tis. EUR CZV vzniklé po dobu realizace. Jiné peněžní příjmy mohou vznikat i u projektů spadající pod článek 61 nad 1 mil. EUR CZV s finanční mezerou.

Čisté jiné příjmy snižují celkové způsobilé výdaje projektu, čímž je snížen základ pro výpočet podpory a tím i samotná výše podpory. Nejsou-li ke spolufinancování způsobilé celé investiční náklady, je třeba rozdělit v poměru způsobilých a nezpůsobilých nákladů i tyto čisté příjmy. U projektů, u kterých je uplatněna metoda Flat Rate (to je ve SC 1.1.+1.2 a ve SC 3.1.–3.4) se JPP nezohledňují, v paušálu jsou již zohledněny. Příjmy z prodeje dřeva za plánovanou těžbu na pozemcích PUPFL v rámci PO 4 vytvořené v období realizace v aktivitách 4.3.4 + 4.1.1 nejsou považovány za jiné peněžní příjmy. U projektů v režimu veřejné podpory žádné příjmy nesledujeme.

Na které projekty se nevztahuje článek 61 Obecného nařízení?
  • Projekty nevytvářející příjmy – v OPŽP např.: povodňové systémy, filtry do komínů, výsadby zeleně, rybí přechody, atd.
  • Projekty nevytvářející čisté příjmy (příjmy nestačí k plnému pokrytí provozních nákladů) – tzv. provozní ztráty, jejichž provoz je dotován zřizovatelem či vlastníkem infrastruktury.
  • Projekty v režimu veřejné podpory.
  • Projekty nevytvářející příjmy v rozdílové variantě – pokud již existující infrastruktura je zpoplatněna a její čisté příjmy se po realizaci projektu (kterým byla investice do této infrastruktury) nezvýší, nejedná se o projekt vytvářející příjem dle čl. 61.
  • Obecně také projekty, které generují příjmy po dokončení realizace, ale jejichž způsobilé náklady nepřesahují 1 mil. EUR v PO 1 a V PO 3. (ŘO OPŽP u projektů, kde využíváme metodu Flat Rate v PO1 ve SC 1.1 + 1.2 a v PO3 ve SC 3.1 – 3.4 , tuto hranici zrušil, takže u projektů v PO1 a v PO3 bude Flat Rate uplatněna od 0 Kč, nikoliv od 1 mil. EUR), tj. u těchto projektů zaškrtneme, že se jedná o projekty dle čl. 61.
V případě, že vyplňuji modul CBA, kdy mám vyplnit ekonomickou analýzu?

Projekty od minimálního finančního objemu způsobilých výdajů ve výši 100 mil. Kč mají povinnost vyplnit ekonomickou analýzu v modulu CBA, tj. na základě vyplnění checkboxu Ekonomická analýza v “Základních informacích”, vyplnění záložek “Specifický cíl” a “Socio-ekonomické dopady”. Na projekty se zjednodušenou FA v PO 1 ve SC 1.1 + 1.2 a tzv. Velké projekty (jejichž celkové způsobilé výdaje v případě OPŽP přesahují 50 mil. EUR) se tato povinnost nevztahuje, tzn. nemusí vyplňovat ekonomickou analýzu ani nad 100 mil. Kč CZV. Velké projekty zpracovávají kompletní finanční a ekonomickou analýzu mimo IS KP14+.

Při vyplňování modulu CBA nevím, zda mám zaškrtnout, že se jedná o rozdílovou variantu. Co tento checkbox znamená?

Rozdílová varianta znamená, že žadatel zná přírůstkové vstupní údaje, tzn. když zatrhne fajfku bude se rovnou vyplňovat rozdílová varianta. Pokud je nezná/nedopočítá si je, zatrhne křížek u checkboxu „Rozdílová varianta“, načež bude vyplňovat nulovou a investiční variantu vstupních údajů:

  1. Nulová varianta = scénář bez projektu. Jedná se o vývoj jednotlivých vstupních veličin v CBA po celou dobu referenčního období za předpokladu, že by projekt nebyl realizován.
  2. Investiční varianta = stav s projektem. Jedná se o očekávaný vývoj jednotlivých veličin po dobu referenčního období v případě, že projekt bude realizován.
  3. Rozdílová varianta = přírůstková data vyvolána projektem, resp. projekt samotný v případě projektů na tzv. zelené louce.
Poradíte mi, zda mám zatrhnout Standartní CBA nebo CBA Veřejná podpora?

Všechny projekty vyplňují standartní CBA, tzn. checkbox „veřejná podpora“ označte křížkem (a to i v případě, že by se jednalo o projekt v režimu veřejné podpory). V případě veřejné podpory nezapomeňte na ŽÁDOSTI v MS 2014+ označit na záložce „Projekt“ checkbox „Veřejná podpora“ fajfkou. Projekty v režimu VP, mohou vyplňovat navíc CBA pro veřejnou podporu na vyžádání.

Jakou metodu mám použít pro výpočet výše podpory u projektů spadající pod čl. 61?

Potenciální čistý příjem z projektu se určí předem pomocí dvou metod:

a) paušální procentní sazbou čistých příjmů – FLAT RATE pro daný sektor nebo subsektor na daný projekt, tj. pro PO1 (1.1 a 1.2): 25 %, pro PO3 (3.1-3.4): 20 %;

b) výpočet diskontovaného čistého příjmu – FINANČNÍ MEZERA, pro ostatní SC, pro které není stanovena paušální sazba. Při výpočtu dotace pomocí finanční mezery je nejdříve zjištěn koeficient finanční mezery (diskontované investiční výdaje – diskontované čisté příjmy)/diskontované investiční výdaje a tímto koeficientem jsou vynásobeny celkové způsobilé výdaje, čímž je zjištěn základ pro výpočet dotace. Ze základu pro výpočet dotace pomocí procentní sazby pro výši podpory je zjištěna maximální možná výše podpory.

Které projekty vyplňují modul CBA při použití paušální metody Flat Rate?

Na základě pokynu ŘO projekty, které generují čisté přírůstkové příjmy od konečných uživatelů v PO1 ve SC 1.1 + 1.2 a v PO3 ve SC 3.1 – 3.4, uplatňují výpočet podpory metodou Flat Rate bez finanční hranice CZV, a tudíž se na ně vztahuje povinnost vyplnění modulu CBA i pod hranicí 5 mil. Kč CZV, tj. od nula Kč. Projekty ve SC 1.1 + 1.2 vyplňují pouze zjednodušenou FA, tzn. v modulu CBA vyplňují oblasti “Základní informace” + “Finanční mezera/Příjmy projektu”, povinnost vyplnění ekonomické analýzy se na ně nevztahuje. Projekty ve SC 3.1-3.4 vyplňují kompletní modul CBA a při překročení hranice 100 mil. Kč CZV vyplňují i ekonomickou analýzu.

Které projekty vyplňují modul CBA při použití metody finanční mezery?

U projektů nezakládající veřejnou podporu, které generují příjmy dle článku 61 v PO2, PO4 a v PO5 je pro výpočet výše příspěvku použita metoda finanční mezery. Tzn. platí pouze pro projekty generující čisté příjmy (projektem jsou tvořeny příjmy v rozdílové variantě), jejichž celkové způsobilé výdaje přesahují 1 mil. EUR CZV.

Co přesně v modulu CBA znamená udržitelnost projektu?

Jako udržitelný je označován pouze ten projekt, který má finanční tok v každém z roků referenčního období kladný, resp. roven 0, tzn. projekt je udržitelný, pokud je čistý tok kumulovaného vytvářeného peněžního toku kladný pro všechny uvažované roky, celkové realizační výdaje musí být každý rok pokryty celkovými zdroji financování. To platí i pro výnosy a náklady, tj. celkové provozní náklady musí být každý rok pokryty celkovými výnosy. I projekty v provozní ztrátě musí splňovat podmínku udržitelnosti, tj. celkové provozní náklady musí být vykompenzovány položkou financování provozní ztráty, která se nachází v sekci provozní výnosy.

Vyplňuji žádost o změnu a nemohu upravit původní CBA. V žádosti je vidět, že je CBA navázané na projekt, poradíte mi, co mám dělat?

Protože je podaná Žádost o změnu, nelze již editovat původní Žádost ani tedy původní CBA. Je třeba vytvořit nové CBA např. „CBA Název projektu – „ŽoZ“ (přes konto CBA, tj. DOMŮ – ŽADATEL – KONTO CBA) a navázat ho na Žádost o změnu. Doporučujeme si vždy vytvářet kopii CBA, která nebude navázána na žádný projekt a lze ji pak libovolně upravovat a opět kopírovat.

Objevila se mi chybová hláška při finalizaci Zprávy o realizaci – Neexistence CBA

Pokud se žadateli při finalizaci zpráv o realizaci objeví nepropustná chyba „Není proveden přepočet CBA“ a doložení přepočtu není pro žadatele relevantní (příp. se nejedná o závěrečnou zprávu o realizaci), tak je nutné mít v checkboxu „Proveden přepočet v modulu CBA“ zadaný křížek.

Je nutné aktualizovat CBA jako podklad k právnímu aktu/ZVA, když se v průběhu realizace snížila výše CZV pod 5 mil. Kč?

Pokud žadatel zpracoval CBA k žádosti o podporu a po vysoutěžení klesla výše CZV pod 5 mil. Kč, projekt již nemá povinnost zpracovat a aktualizovat CBA. CBA k žádosti se ponechá navázaná na projekt.